Stávka německých strojvedoucích pokračuje, dopravce DB u soudu neuspěl

Stávce, kterou ve středu odpoledne zahájili strojvedoucí nákladních vlaků a ke které se dnes nad ránem přidali i jejich kolegové z osobní dopravy, se ještě před právními kroky pokusily DB předejít novou nabídkou. Tu ale šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky odmítl jako nepřijatelnou. Vlaky na německé železnici se opět plně rozjedou příští úterý.

Proti rozhodnutí specializovaného pracovního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, na který se dopravce obrátil, je možné se odvolat k vyšší instanci. Zda tak dráhy učiní, není zatím jasné. Postoj soudu je nicméně pro odboráře v jejich sporu s DB vzpruhou.

Weselsky ještě ráno prohlásil, že nová nabídka od DB je sice to nejlepší, co od vedení společnosti odbory dostaly, přesto ji ale považuje za nepřijatelnou. "S tímhle nikdo na světě a už vůbec žádné odbory nemohou souhlasit," řekl. Poté, co se dnes dráhy obrátily na soud, obvinil vedení podniku, že chce GDL zlikvidovat.

DB ke stávce nevidí důvod, neboť jsou přesvědčeny, že odborářům vyšly vstříc. Proto se také rozhodly podniknout právní kroky proti stávce. "V zájmu našich zákazníků se proti stávce GDL bráníme soudní cestou," řekl dnes dopoledne šéf osobního oddělení DB Martin Seiler.

Svaz GDL chce stávkami dosáhnout ještě letos zvýšení mezd o 1,4 procenta a v nadcházejícím roce o dalších 1,8 procenta. Požaduje také jednorázový příspěvek 600 eur kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19. DB dosud nabízely vyšší mzdy o 1,5 procenta od ledna 2022 a o 1,7 procenta od března 2023, argumentovaly přitom hospodářskými dopady pandemie covidu-19. Nově ale DB souhlasí s příspěvkem až 600 eur (zhruba 15.300 Kč) a také s kratší platností budoucí kolektivní smlouvy o mzdách - ta by měla činit 36 měsíců. GDL ale chtějí ještě kratší lhůtu, a to 29 měsíců.

Zda po dnešním rozhodnutí soudu DB odborům ustoupí, není jasné. GDL tvrdí, že s protestem skončí v úterý nad ránem, tedy podle plánu. Komentátoři poznamenávají, že Weselského cílem není zvýšení mezd, ale zajištění další existence pro GDL. Podle zákona o kolektivním vyjednávání totiž platí ve společnostech taková smlouva, kterou vyjednal větší odborový svaz. A na železnici je GDL menším hráčem než konkurenční svaz EVG. Ten také nynější stávku kritizuje. O mocenských cílech GDL hovoří také dopravce DB.

Kvůli stávce musejí miliony cestujících počítat s výraznými omezeními, i když DB hlásí, že se jí daří jezdit podle náhradního jízdního řádu. DB chce vypravovat po dobu protestu oproti běžnému řádu okolo 40 procent regionálních vlaků a zhruba čtvrtinu dálkových spojů. To je ale celoněmecký průměr, na východě je situace od rána výrazně horší. Jádrem stávky je totiž východ Německa, především Berlín s Braniborskem. Naopak na západě země, kde některé smlouvy strojvedoucím zakazují stávkovat, je doprava plynulejší.

S problémy se potýkají také velká města. Berlínská městská železnice S-Bahn sice jezdí v centru každých 20 minut, spoje v okrajových částech ale jezdí výrazně omezeněji a některé linky jsou zcela bez provozu. V Berlíně nejezdí mimo jiné okružní linky.

Nynější stávka je třetí za posledních 30 dní. Stejně jako během předchozích protestů ani teď nejezdí přímé vlaky mezi Berlínem a Prahou. Spoje na trati do Česka končí a začínají v Drážďanech. Mezi Berlínem a saskou metropolí je možné cestovat náhradní autobusovou dopravou, nebo využít omezenou nabídku vlaků. Cesta po železnici se ale neobejde bez přestupů.

Témata:  Německo,  DB