Steinmeier po jednání s Pavlem ocenil přátelské vztahy i spolupráci v NATO a EU

Pavel řekl, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou "na vysoké úrovni" a také, že Steinmeiera pozval na návštěvu České republiky ve druhé polovině tohoto roku.

Německý prezident dnes poděkoval České republice za to, že na Slovensku vede mnohonárodní bojové uskupení NATO. Jeho součástí jsou také vojáci z Německa.

"Prezident Pavel a já jsme se shodli na tom, že je to přátelské a velmi úzké spojení a my oba jej v budoucnu budeme pěstovat a pečovat o něj," řekl Steinmeier ke vztahům mezi oběma zeměmi. Ty podle něj nikdy nebyly tak dobré jako nyní.

Pavel potvrdil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou "na vysoké úrovni, a to nejen na nejvyšší úrovni mezi prezidenty", ale i mezi vládami, v regionální spolupráci, mezi nevládními organizacemi a mezi občany samotnými.

Přátelské vztahy oba prezidenti přislíbili dále rozvíjet. I z tohoto důvodů pozval Pavel Steinmeiera ve druhé polovině roku do Prahy. Německý prezident přislíbil, že bude hledat vhodný termín, výslovně ale cestu do české metropole neslíbil. Steinmeier naopak pozval Pavla k sobě na letní slavnosti, kterých by se český prezident chtěl zúčastnit.

Jedním z hlavních témat dnešního jednání prezidentů byla ale ruská agrese na Ukrajině. Steinmeier ji označil za "brutální útočnou válku" s příšernými důsledky. "Nemůžeme couvnout před faktem, že Rusko svým útokem na Ukrajinu nabouralo mírový řád v Evropě, úplně ho zničilo," řekl Steinmeier, který dnes rovněž vyzdvihl jednotu EU a aliance v postoji k válce. "My, Česká republika a Německo, pevně stojíme po boku Ukrajiny," ujistil německý prezident.

Podle Pavla by "bylo velice nešťastné", kdyby sebevědomí, které země ze středu a východu Evropy získaly svou aktivní podporou Ukrajiny po ruském útoku, vedlo do budoucna k soupeření mezi nimi a státy ze západu kontinentu. "To je přesně opak toho, co bychom měli dělat. Já vidím velký smysl v tom, abychom situaci, ve které teď jsme, využili k dalšímu upevnění jednoty v Evropě," zdůraznil český prezident. Jednotu demokratického světa bude podle něj totiž do budoucna vyžadovat nejen vztah k Rusku, ale také "globální soutěžení s Čínou".

Hlavy obou států hovořily též o další podpoře Ukrajiny. Steinmeier připomněl, že Německo Ukrajinu podporuje finančně, humanitárně i vojensky. Vyzdvihl však také podporu ze strany České republiky. "Rád bych poděkoval vám i vaší zemi za to, že jste se ujali vedení bojového uskupení na Slovensku," řekl mimo jiné Steinmeier.

Český prezident míní, že Německo by "v nové kapitole evropských dějin", která začala ruským útokem na sousední stát, mohlo sehrát rozhodující a iniciativní roli, třeba při poválečné obnově Ukrajiny. "Budu rád, když to budeme nazývat německou odpovědností. Hlavně když bude Německo sehrávat iniciativní roli, ke které se poté řada zemí může přidat," řekl Pavel. "Česká republika je připravena toto úsilí podpořit," poznamenal.

Dnešní návštěva českého prezidenta v Berlíně je první od listopadu 2019, kdy se v německé metropoli Pavlův předchůdce Miloš Zeman setkal se Steinmeierem u příležitosti oslav 30. výročí pádu berlínské zdi. Spolu se Zemanem tehdy do Berlína přijeli i prezidenti zemí visegrádské čtyřky, kterou vedle Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Poslední bilaterální návštěva českého prezidenta v Berlíně se uskutečnila v září 2018, kdy se Zeman setkal nejen se Steinmeierem, ale i tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou. Spolkový prezident byl naposledy v Česku v srpnu 2021.

Pavel uctil památku obětí berlínské zdi a sešel se s krajany

Český prezident Petr Pavel dnes v německé metropoli navštívil Památník berlínské zdi, kde uctil památku nejméně 140 obětí, které si bariéra vyžádala. Setkal se zde i s krajany, mezi kterými nechyběli ani Slováci.

Po památníku Pavla doprovázel Axel Klausmeier, který vede nadaci pečující o toto pietní místo. Společně si také prohlédli takzvané Okno vzpomínky, kde jsou zobrazeny fotografie obětí berlínské zdi. Zde Pavel s manželkou Evou položili věnec.

Nedaleko od pietního místa se Pavel s první dámou setkali s krajany, někteří si s sebou přinesli i české vlajky. Spolu s Čechy přišli prezidenta pozdravit i Slováci, které zajímalo, jak Pavel ocenil příjezd slovenské prezidentky Zuzany Čaputové do svého volebního štábu v den zvolení. "Je to sympatická žena," řekl Pavel o slovenské prezidentce, se kterou chce dále rozvíjet vzájemné česko-slovenské vztahy.

Bariéra, která Berlín rozdělovala, nebyla jen zeď, ale celé pásmo v šířce 50 až 60 metrů. A právě to je v památníku v ulici Bernauer Strasse zachováno včetně signální stěny, cesty pro vozidla pohraničních hlídek a strážní věže. Uzavřené hraniční pásmo si Pavel prohlédnul z vyhlídkové plošiny, která stojí v někdejší západní části města.

Berlínská zeď začala vznikat v noci na 13. srpna 1961 a padla 9. listopadu 1989. Při pokusech o útěk za téměř tři desetiletí zahynulo 140 lidí. Jen v okolí památníku takto zemřelo deset osob.

Prvním, kdo byl při útěku přes zeď do Západního Berlína zastřelen, byl čtyřiadvacetiletý Günter Litfin, který zahynul 24. srpna 1961. První obětí zdi ale byla už 22. srpna 1961 devětapadesátiletá Ida Siekmannová, která se rozhodla překonat zeď skokem z okna domu, pád ze třetího patra ale nepřežila. Úplně posledním člověkem, který při snaze překonat zeď přišel o život, byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Hranici chtěl přeletět v balonu, pokus skončil nehodou, při které zemřel.

Po dalších mrtvých ale historici stále pátrají. Nejnověji zdokumentovali osud sovětského vojáka Vladimira Ivanoviče Odincova, kterého za nevyjasněných okolností v roce 1979 na pomezí Braniborska a Západního Berlína zastřelili východoněmečtí policisté.

Témata:  Petr Pavel,  Frank-Walter Steinmeier,  Německo