Autoři studie Johann Harnoss a Janina Kugelová předpokládají, že i v případě, že do Německa se bude ročně přistěhovávat 300.000 až 400.000 lidí, klesne v zemi do roku 2035 počet osob v produktivním věku o tři miliony a do roku 2050 o devět milionů.

"Náklady se z 84 miliard ještě zvýší, pokud proti tomu nic nepodnikneme," uvedla Kugelová. Harnoss navrhuje, aby se Německo zaměřilo na získávání pracovníků ze zemí, jejichž populace stále roste. Jako příklady jmenoval Indii, Nigérii, Indonésii a Egypt.

"Jednou z možností by bylo vyškolit lidi v jejich domovských zemích, než dorazí do Německa," uvedl Harnoss. Takovýto postup by podle něj měl výhody pro přistěhovalce, země jejich původu i cílové země.

Kugelová vyzvala k věcné diskusi o imigraci bez ohledu na ideologické linie. "Pokud vznikne ještě větší nedostatek pracovních sil, dostanou politické diskuse zcela nový tón," dodala s odkazem na schopnost financovat důchodový a zdravotní systém.

"Tam, kde se přistěhovalectví odehrává ve velkém měřítku, ho také výrazně více lidí akceptuje," uvedla rovněž Kugelová. Poukázala na města jako Mnichov, kde vysoký podíl přistěhovalců provází relativně malý příklon k extremismu, píše agentura DPA.

Kugelová a Harnoss doporučují německým malým a středním podnikům, aby se čím dál více zaměřovaly na mezinárodní trh práce, a to nejen proto, aby nahradily ubývající domácí pracovní sílu. "Čím diverzifikovanější podnik je, tím je také inovativnější," uvedla Kugelová s odkazem na americké technologické koncerny, které zaměstnávají velké množství přistěhovalců.