Anderssonovou k odstoupení z premiérské funkce minulý týden přimělo rozhodnutí koaliční strany Zelených vládu opustit v reakci na schválení verze rozpočtu navržené opozicí. Předseda parlamentu Andreas Norlén nicméně v pátek oznámil, že politička dostane druhou šanci sestavit vládu, v tomto případě menšinovou, čistě sociálnědemokratickou.
Dnes Anderssonovou ve 349členném parlamentu podpořilo 101 poslanců, 173 zákonodárců bylo proti a 75 poslanců se zdrželo hlasování. Anderssonová ke svému zvolení nepotřebovala souhlas většiny poslanců, zároveň však potřebovala, aby většina nehlasovala proti ní.
Přestože je Švédsko považováno za zemi ve velké míře podporující rovnost pohlaví, od vzniku premiérské funkce v roce 1876 bylo všech 33 předchůdců Anderssonové v čele švédské vlády mužských. Ve všech ostatních severských státech (Dánsku, Norsku, Finsku a na Islandu) ženy nejvyšší vládní pozici buď již v minulosti zastávaly, nebo ji momentálně zastávají.
Podle agentury AP se očekává, že kabinet Anderssonové bude oficiálně jmenován na úterní audienci u krále Carla XVI. Gustava. Týž den má vláda představit programové prohlášení.
Anderssonová podle agentury Reuters povede jednu z nejslabších švédských vlád za uplynulá desetiletí, která přitom bude muset řešit řadu výzev - od ekologizace hospodářství, přes násilí vyvolané gangy po dopady epidemie covidu-19. Parlament přitom minulý týden přijal rozpočtové změny předložené opozicí, které výrazně změnily vládní plány výdajů.
Dosavadní 54letá ministryně financí Anderssonová ve funkci nahradila sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena, který 10. listopadu podal demisi po sedmi letech vládnutí. Podle agentury DPA tím chtěl docílit toho, aby se jeho nástupkyně v čele vlády i strany měla čas vyprofilovat před blížícími se parlamentními volbami v září příštího roku.
