Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svět má nový problém s migranty. Chová se k nim špatně

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Pro uprchlíky se stává stále běžnější, že se nedobrovolně vracejí do nebezpečných zemí původu, čímž se přímo porušují zákony a zásady přijaté mezinárodním společenstvím. Nejde přitom o ojedinělé případy.

Tyto zákony v první řadě tvrdí, že uprchlíci by měli mít možnost svobodně se rozhodovat o repatriaci a nesmějí být tlačeni vrátit se zpět do vlasti. Dále se v nich ustanovuje, že repatriace musí probíhat bezpečným a důstojným způsobem, přičemž se uprchlíkům může povolit návrat, napsal server The Guardian.

Uprchlická agentura by měla aktivně přesvědčovat lidi, aby se vrátili domů pouze v situacích, kdy došlo k zásadním změnám, jako je změna vlády, demokratické volby nebo obnovení právního státu.

Další zásada se týká potřeby efektivní koordinace, prostřednictvím zřízení "tripartitních komisí", do nichž je zapojen hostitelský stát, země původu a UNHCR. V této souvislosti je agentura OSN pro uprchlíky pověřená zastupováním zájmů uprchlíků a zajišťuje, aby se jejich návrat uskutečňoval při plném respektování jejich práv.

Hostitelské země v rozvojových regionech nechtějí uprchlíky na svém území donekonečna. Země původu posílí svou legitimitu tím, že prokáží, že vystěhování občané mají možnost se vrátit.

K zajištění masové repatriace se používají různé formy nátlaku. Jak je vidět u uprchlíků z Rohingy v Bangladéši, Somálců v Keni, Afghánců v Pákistánu, Sýřanů v Libanonu a Burundiánů v Tanzanii použitá opatření zahrnují například hrozbu uzavření táborů.

Státy nyní trvají na tom, že k repatriaci by mělo docházet rychleji, i když v zemi jejich původu nedošlo k zásadním změnám. V posledních dvou letech se zvyšuje mezinárodní úsilí na přípravu návratů uprchlíků do Sýrie, přesto, že režim Asada zůstal u moci. Přetrvává i rozšířená míra porušovaní lidských práv.

Síly, které podkopaly zavedené zásady repatriace uprchlíků, jsou hluboce zakořeněné. Nejprve by UNHCR měl dodržovat zásadu, že repatriace musí být dobrovolná, bezpečná a důstojná, i když to komplikuje její vztah s hostitelskými a dárcovskými státy. Pokud je organizace pod tlakem, aby se zapojila do repatriačních operací, které nesplňují tyto standardy, musí to buď odmítnout, nebo musí být zcela transparentní. Potřebný je také různorodější přístup k řešením uprchlíků.

Je potřebné zajistit, aby uprchlíci, kteří se svobodně rozhodnou pro repatriaci, měli příležitost vybudovat si život ve své domovině. K dosažení tohoto cíle musí být krátkodobá humanitární pomoc doplněna dlouhodobějšími rozvojovými iniciativami zaměřenými na podporu hospodářství, infrastruktury a životního prostředí. Vyžaduje to plné zapojení rozvojových aktérů, jako je Světová banka a Rozvojový program OSN.

Témata:  uprchlíci Tanzánie Bangladéš

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.