Tyto zákony v první řadě tvrdí, že uprchlíci by měli mít možnost svobodně se rozhodovat o repatriaci a nesmějí být tlačeni vrátit se zpět do vlasti. Dále se v nich ustanovuje, že repatriace musí probíhat bezpečným a důstojným způsobem, přičemž se uprchlíkům může povolit návrat, napsal server The Guardian.
Uprchlická agentura by měla aktivně přesvědčovat lidi, aby se vrátili domů pouze v situacích, kdy došlo k zásadním změnám, jako je změna vlády, demokratické volby nebo obnovení právního státu.
Další zásada se týká potřeby efektivní koordinace, prostřednictvím zřízení "tripartitních komisí", do nichž je zapojen hostitelský stát, země původu a UNHCR. V této souvislosti je agentura OSN pro uprchlíky pověřená zastupováním zájmů uprchlíků a zajišťuje, aby se jejich návrat uskutečňoval při plném respektování jejich práv.
Hostitelské země v rozvojových regionech nechtějí uprchlíky na svém území donekonečna. Země původu posílí svou legitimitu tím, že prokáží, že vystěhování občané mají možnost se vrátit.
K zajištění masové repatriace se používají různé formy nátlaku. Jak je vidět u uprchlíků z Rohingy v Bangladéši, Somálců v Keni, Afghánců v Pákistánu, Sýřanů v Libanonu a Burundiánů v Tanzanii použitá opatření zahrnují například hrozbu uzavření táborů.
Státy nyní trvají na tom, že k repatriaci by mělo docházet rychleji, i když v zemi jejich původu nedošlo k zásadním změnám. V posledních dvou letech se zvyšuje mezinárodní úsilí na přípravu návratů uprchlíků do Sýrie, přesto, že režim Asada zůstal u moci. Přetrvává i rozšířená míra porušovaní lidských práv.
Síly, které podkopaly zavedené zásady repatriace uprchlíků, jsou hluboce zakořeněné. Nejprve by UNHCR měl dodržovat zásadu, že repatriace musí být dobrovolná, bezpečná a důstojná, i když to komplikuje její vztah s hostitelskými a dárcovskými státy. Pokud je organizace pod tlakem, aby se zapojila do repatriačních operací, které nesplňují tyto standardy, musí to buď odmítnout, nebo musí být zcela transparentní. Potřebný je také různorodější přístup k řešením uprchlíků.
Je potřebné zajistit, aby uprchlíci, kteří se svobodně rozhodnou pro repatriaci, měli příležitost vybudovat si život ve své domovině. K dosažení tohoto cíle musí být krátkodobá humanitární pomoc doplněna dlouhodobějšími rozvojovými iniciativami zaměřenými na podporu hospodářství, infrastruktury a životního prostředí. Vyžaduje to plné zapojení rozvojových aktérů, jako je Světová banka a Rozvojový program OSN.
