Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svět už nebude jako dřív? Přehled, co vše se po výhře Trumpa změní

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024). Fotogalerie +12
Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).
Foto: reprofoto PBS News

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách představuje zásadní bod zlomu v zahraniční politice Spojených států. Trump se vrací s přístupem „Amerika na prvním místě,“ který se zaměřuje na národní zájmy, neintervencionismus a protekcionismus. Tento postoj by mohl výrazně ovlivnit směřování USA vůči hlavním světovým krizím, zejména konfliktům na Blízkém východě, v Evropě a ve vztazích s Čínou. 

Trump v kampani opakovaně prohlašoval, že by dokázal konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit „během jediného dne“. Během svého předchozího mandátu neváhal zaujmout mírnější postoj k Moskvě, což mu přineslo kritiku z řad oponentů, kteří tvrdí, že by jeho politika mohla vést k ústupkům vůči Rusku a oslabit Evropu.

Studie dvou jeho bývalých bezpečnostních poradců podle BBC naznačuje, že USA by měly pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině, ale zároveň podmínit tuto podporu ochotou Kyjeva vstoupit do mírových jednání. Tato jednání by měla podle nich probíhat na základě současných bojových linií, což by znamenalo, že Ukrajina by nemusila dostat zpět všechna okupovaná území. Tento postoj vyvolal obavy mezi demokraty i evropskými lídry, kteří vnímají Trumpovu politiku jako „ústup z bojiště“.

Trump je však dlouhodobě skeptický vůči NATO, které označuje za alianci nesoucí neúměrnou zátěž pro USA. Tvrdí, že evropské země spoléhají na americké záruky, aniž by plnily své závazky v oblasti obranného rozpočtu. I když není jisté, zda by Trump skutečně uvažoval o odchodu USA z NATO, jeho tvrdý postoj může být vnímán jako vyjednávací taktika k posílení financování ze strany evropských zemí. Přesto tato nejistota vyvolává obavy u spojenců, kteří se obávají oslabení amerického závazku vůči obraně Evropy.

Trump prohlásil, že by vrátil mír na Blízký východ, což zahrnuje i ukončení války mezi Izraelem a Hamásem. Tvrdí, že pokud by byl v úřadu, Hamás by nikdy nezaútočil na Izrael. Tento postoj je založen na jeho politice „maximálního tlaku“ na Írán, což zahrnovalo sankce a také likvidaci íránského generála Kásema Sulejmáního. Trumpův přístup k Blízkému východu byl v minulosti jasně proizraelský, když přestěhoval americké velvyslanectví do Jeruzaléma, což podnítilo protesty Palestinců, kteří město považují za své hlavní město.

Kritici Trumpa varují, že tento proizraelský postoj destabilizoval region, zatímco Trump se snažil normalizovat vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi. Tzv. Abrahámovy dohody, které Trump pomohl zprostředkovat, umožnily několika arabským státům uznat Izrael výměnou za vojenské vybavení, aniž by Izrael musel přijmout vznik nezávislého palestinského státu. Palestinci se tak ocitli v izolaci, což podle mnohých pozorovatelů narušilo jejich pozici při jednáních.

Trump také prohlásil, že je ochoten uplatnit silný tlak na izraelské vedení, ačkoliv je otázkou, zda by byl schopen koordinovat „mírové“ řešení, které zahrnuje jednání mezi Izraelem a Hamásem, ačkoli jeho vztahy s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem byly v minulosti komplikované.

V otázce vztahů s Čínou se Trump v minulosti profiloval jako tvrdý vyjednávač. Ve svém předchozím funkčním období uvalil na čínské výrobky cla, což vedlo k vzájemným sankcím mezi Washingtonem a Pekingem. Trump také přičítal Číně odpovědnost za pandemii covidu-19, což vedlo k eskalaci napětí. Během kampaně Trump vyzdvihoval přísná opatření vůči Číně jako klíčovou politiku pro ochranu amerických pracovních míst, i když odborníci zdůrazňují, že ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích je částečně způsobena i automatizací a technologickými změnami.

Trump má k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi ambivalentní vztah – označuje ho za brilantního, ale zároveň nebezpečného vůdce, který vládne Číně „železnou pěstí“. Trumpova politika by se mohla odchýlit od současného přístupu Bidena, který usiluje o spolupráci s regionálními spojenci s cílem zadržovat rostoucí vliv Číny.

Trump během kampaně naznačil, že pokud by došlo k čínské blokádě Tchaj-wanu, prosadí na Čínu další drtivé obchodní sankce. Otázkou však zůstává, jak by Trump vyvážil tvrdý postoj vůči Pekingu s ekonomickými zájmy USA.

Trumpův návrat do Bílého domu by nepochybně znamenal nový směr pro americkou zahraniční politiku, která by se více zaměřovala na americké národní zájmy a obchodní protekcionismus. Očekává se, že jeho politika bude nepředvídatelná, což může být vnímáno jako výhoda ve vyjednávání s jinými státy, avšak zároveň vyvolává obavy ohledně stability v krizových oblastech světa.

Zatímco Trumpovi příznivci vnímají jeho neortodoxní přístup jako způsob, jak ochránit USA a posílit jejich pozici ve světě, kritici varují, že jeho styl „tvrdého vyjednávání“ může mít dalekosáhlé důsledky pro globální stabilitu. 

Témata:  prezidentské volby USA 2024 Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.