Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta

Ekonomický růst, ilustrační fotografie.
Ekonomický růst, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Světová banka (SB) snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Zdůvodnila to negativními hospodářskými dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. S odkazem na prezidenta banky Davida Malpasse to dnes uvedla agentura Reuters.

V úterý zveřejní svůj jarní výhled světové ekonomiky Mezinárodní měnový fond (MMF). Šéfka MMF Kristalina Georgievová minulý týden uvedla, že fond kvůli negativním dopadům války na Ukrajině zhorší odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok.

V lednové aktualizaci podzimního výhledu světové ekonomiky MMF odhaduje letošní růst na 4,4 procenta. V příštím roce počítá se zpomalením hospodářského růstu na 3,8 procenta.

Ve Washingtonu se tento týden koná každoroční jarní zasedání MMF a SB. Setkání se účastní ministři financí, centrální bankéři, úředníci a odborníci na finance a rozvoj z celého světa. Jednání se uskuteční částečně osobně a částečně prostřednictvím videokonferencí.

Očekává se, že hlavními tématy bude boj s inflací, růst světové ekonomiky, boj s pandemií a prevence nové potravinové krize v chudších zemích. Zasedání končí 24. dubna.

Malpass dnes uvedl, že Světová banka bude tento týden jednat o financování obnovy Ukrajiny. Předpověděl také, že v průběhu týdne oznámí další země příspěvky na podporu Ukrajiny prostřednictvím svěřenského fondu Světové banky.

Témata:  ekonomika Světová banka (World Bank, zkratka WB)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 11:16

Nová životní role Jiřiny Bohdalové. K tomu bodu všechno směřovala

Jiřina Bohdalová se může těšit na novou roli ve svém životě, nikoliv však hereckou. Celé Česko se totiž dozvědělo, že se stane prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové se těší na prvního potomka a už zná i pohlaví miminka. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.