Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Také Německo považuje Španělsko a Nizozemsko za vysoce rizikové oblasti

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Také Německo, podobně jako to dnes učinila Česká republika, nově považuje Španělsko a Nizozemsko za vysoce rizikové oblasti kvůli vysokému počtu nakažených covidem-19. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

Mimo jiné to bude od příštího úterý znamenat, že turisté vracející se z těchto zemí musí po návratu strávit nejméně pět dní v karanténě, pokud nejsou plně očkovaní nebo vyléčení. Německý svaz cestovního ruchu podle listu Die Welt kritizoval, že rozhodnutí zhatí uprostřed prázdninového období mnoha cestujícím a zejména mnoha rodinám s dětmi plány na dovolenou.

Německé cestovní kanceláře už hovoří o rostoucí nejistotě zákazníků a žádostech o storna. "Hrozící karanténa vede k silné nejistotě u lidí, kteří jsou právě na dovolené nebo mají krátce před dovolenou," uvedl šéf Německého svazu cestovního ruchu (DRV) Norbert Fiebig.

Nizozemsko a Španělsko včetně Baleárských ostrovů se v pondělí přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem i na české mapě cestovatele. Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také zde platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář.

Témata:  Německo Španělsko Nizozemí koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.