Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tempo šíření koronaviru i přírůstky jím zaviněných úmrtí v Rusku dál klesají

Rusko, ilustrační foto
Rusko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

V Rusku v sobotu přibylo 27.967 případů nákazy koronavirem a 1023 úmrtí souvisejících s nemocí covid-19, kterou koronavirus vyvolává. Oznámil to dnes vládní krizový štáb. Podle agentury TASS tak v zemi pokračuje klesající tendence těchto údajů v posledních týdnech.

Podle propočtů agentury se v první den tohoto víkendu sice mírně na 0,96 zvýšil koeficient šíření koronavirové infekce, nicméně je nadále pod hodnotou jedna. Koeficient ukazuje, kolik lidí v průměru nakazí infikovaná osoba do své izolace.

TASS rovněž napsal, že počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Rusku klesá už šestý týden v řadě. Za posledních sedm dní bylo poprvé od začátku října zaregistrováno méně než 200.000 nových pacientů s covidem-19. S tím také klesá množství úmrtí spojených s touto nemocí, a to již čtvrtý týden. Sobotních 1023 zemřelých je nejnižší denní přírůstek za uplynulé dva měsíce.

V Rusku, které má asi 146 milionů obyvatel, se k dnešku od začátku pandemie nakazilo 10,2 milionu lidí. Pacientů s covidem-19 podle operativního štábu zemřelo bezmála 300.000. Ruský statistický úřad uvádí mnohem vyšší počty mrtvých. Tento rozpor vláda vysvětluje tím, že statistici do svých čísel zahrnují i mrtvé, u nichž se na nákazu přišlo až po smrti.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  Rusko

Aktuálně se děje

26. září 2026 16:53

Ve vodě ve Středočeském kraji objevili olovo. Tisíce lidí ji nesmí pít ani z ní vařit

Středočeské vodárny podaly trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli nálezu nadlimitní koncentrace olova v pitné vodě. Nebezpečná látka byla objevena při kontrolních odběrech ve vodojemu v Odoleně Vodě. Lidé v zasažených lokalitách nesmějí vodu z vodovodu používat k pití ani k vaření. Omezení spotřeby by mohlo podle odhadů vodohospodářů trvat v lepším případě několik dnů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.