Trump: Naplánovali jsme schůzky s Kyjevem a Ruskem o konci války

Zatímco Trump hovoří o diplomatických kontaktech, žádná ze zúčastněných stran – ani Kyjev, ani Moskva – dosud oficiálně nepotvrdila, že by s jeho administrativou vedla jakákoli jednání o míru. Ukrajinská i ruská vláda se k této záležitosti nevyjádřily, což vyvolává otázky, nakolik jsou Trumpovy výroky podloženy reálnými diplomatickými kroky.

Nejde o první případ, kdy Trump naznačuje probíhající rozhovory mezi Spojenými státy a Ruskem. Již 31. ledna uvedl, že mezi Washingtonem a Moskvou probíhají „velmi vážné“ diskuse, ale ani tehdy nesdělil žádné další podrobnosti. Jeho výroky vyvolaly spekulace o tom, zda se americká diplomacie skutečně snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, nebo zda jde pouze o součást Trumpovy rétoriky, kterou se snaží posílit svou pozici na mezinárodní scéně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky na Trumpova slova reagoval varováním, že by bylo „velmi nebezpečné“, kdyby Ukrajina byla z případných jednání mezi USA a Ruskem vyloučena. V rozhovoru pro agenturu Associated Press 1. února zdůraznil, že jakákoli dohoda o ukončení války musí být dosažena pouze za účasti Ukrajiny. Podle něj by jakýkoli pokus vyjednávat bez přímé účasti Kyjeva mohl vést k jednostranným kompromisům, které by nebraly v úvahu zájmy Ukrajiny a jejího lidu.

Trumpova slova přicházejí v době, kdy se Spojené státy potýkají s vnitropolitickými neshodami ohledně další vojenské pomoci Ukrajině. Americký Kongres stále neodsouhlasil nový balík pomoci v hodnotě více než 60 miliard dolarů, přičemž republikánští zákonodárci, včetně Trumpových spojenců, požadují přísnější kontrolu nad financováním konfliktu. Opoziční demokraté a někteří republikáni však varují, že jakékoli zdržení pomoci může oslabit ukrajinskou obranu a posílit ruskou pozici na bojišti.

Moskva se k Trumpovým výrokům zatím nevyjádřila, ale ruský prezident Vladimir Putin v minulosti několikrát naznačil, že je ochoten jednat o míru, pokud Ukrajina přijme ruské podmínky, které zahrnují uznání ruské kontroly nad okupovanými územími. Ukrajina a její západní spojenci však takový scénář jednoznačně odmítají a trvají na tom, že mírové dohody musí respektovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.

Trump se v posledních měsících snaží prezentovat jako lídr, který dokáže přinést řešení konfliktu, ať už prostřednictvím přímých jednání, nebo tlakem na Ukrajinu a její spojence. Vzhledem k jeho opakovaným výrokům o nutnosti rychlého ukončení války a výhradám vůči rozsáhlé americké podpoře Kyjeva existují obavy, že by v případě návratu do Bílého domu mohl prosazovat politiku, která by více vyhovovala ruským zájmům.

Je však nejasné, do jaké míry mají jeho současné výroky skutečný diplomatický význam. Pokud by Trump skutečně inicioval tajná jednání, znamenalo by to zásadní změnu v přístupu USA ke konfliktu. Pokud se ale jednání ukážou jako neexistující nebo jen okrajová, mohlo by jít spíše o předvolební strategii, jejímž cílem je vykreslit Trumpa jako silného vyjednavače, který dokáže „ukončit válku“ lépe než současná Bidenova administrativa.

V příštích týdnech se ukáže, zda mají Trumpovy výroky reálný základ, nebo zda jde jen o rétorický manévr. Ukrajina i její spojenci budou bedlivě sledovat jakékoli signály naznačující, že by Spojené státy mohly přistoupit k zásadním změnám ve své politice vůči konfliktu. Pokud by se ukázalo, že Trumpova administrativa skutečně jedná s Ruskem bez konzultace s Kyjevem, mohlo by to zásadně ovlivnit vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy i širší dynamiku války.

Ukrajinský zpravodajský portál Strana.ua zveřejnil 26. ledna údajný plán administrativy Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině během 100 dní. Tento dokument, jehož autenticitu nelze podle webu Meduza ověřit, popisuje časový harmonogram a podmínky potenciální mírové dohody. Současně turecký novinář Abdulkadir Selvi v deníku Hurriyet informoval, že jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla začít v dubnu nebo květnu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako možným mediátorem.

Podle Strana.ua obsahuje plán následující kroky:

Konec ledna–začátek února: Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, po němž budou jednání buď pozastavena, nebo pokračovat.

Únor–březen: Setkání mezi Trumpem, Zelenským a Putinem, buď společně, nebo odděleně.
20. dubna: Oznámení příměří a stažení ukrajinských sil z Kurské oblasti.

Konec dubna: Zahájení mezinárodní mírové konference, jejímž cílem bude formální ukončení války a výměna zajatců na principu „všichni za všechny“.

Do 9. května: Mezinárodní konference deklaruje konec války.

Ukrajinská strana však autenticitu plánu odmítá. Vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil zprávu za dezinformaci, která podle něj vyhovuje ruským zájmům.

Turecký novinář Abdulkadir Selvi se domnívá, že mírová jednání mohou začít v dubnu nebo květnu, přičemž Erdoğan by mohl sehrát klíčovou roli jako prostředník díky svým kontaktům s oběma stranami. Podle Selviho je v současnosti připravována „cestovní mapa“, na jejímž základě budou vyhlášena příměří a přehodnoceny sankce proti Rusku. Rozhodnutí ohledně okupovaných území se však neočekává v blízké době.

Hlava ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko varoval, že zahraniční zprávy s daty o konci války a začátku jednání neodrážejí realitu. Zmínil také, že mediální spekulace o termínech míru často jen zvyšují falešné naděje.

Ve stejném duchu hovořil Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské vojenské rozvědky, který během uzavřeného jednání v Nejvyšší radě varoval, že pokud nebudou seriózní jednání zahájena do léta, může se Ukrajina ocitnout ve velmi kritické situaci.

Podle průzkumu veřejného mínění, který zveřejnila Ukrajinská pravda, více než polovina Ukrajinců (50,6 %) podporuje okamžité příměří a zahájení jednání. Menší část respondentů (19,5 %) preferuje zmrazení konfliktu na současné frontové linii, zatímco 14,7 % trvá na pokračování války až do obnovení hranic z roku 1991.

Evropská unie rovněž zintenzivňuje své úsilí. Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo o mimořádné debatě o Ukrajině, aby definovalo roli Evropy v budoucích mírových rozhovorech.

I když se zprávy o Trumpově mírovém plánu a potenciálním tureckém zprostředkování objevují v různých médiích, ukrajinská vláda zůstává skeptická. Jak ukazuje současný stav veřejného mínění i geopolitických hrátek, cesta k ukončení války bude pravděpodobně delší a komplikovanější, než naznačují spekulace o rychlých mírových dohodách.

Témata:  válka na Ukrajině,  Donald Trump,  Vladimír Putin