Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump zjevně uvažuje o další kandidatuře, uvedl jeho zeť Kushner

Donald Trump, bývalý prezident USA
Donald Trump, bývalý prezident USA
Foto: ABC News

Bývalý republikánský prezident Donald Trump uvažuje o tom, že by se v roce 2024 znovu ucházel o post šéfa Bílého domu. Britské stanici Sky News to dnes řekl jeho zeť Jared Kushner, podle kterého se Trumpovi nelíbí dění ve Spojených státech ani po celém světě.

"Vím, že o tom zjevně uvažuje. Nerad vidí, co se v zemi děje," prohlásil manžel Ivanky Trumpové, který v době vlády svého tchána Trumpa působil v Bílém domě jako poradce. Dodal ale, že "v tomto ohledu za něj nikdo nemůže mluvit". "U Trumpa je těžké cokoli vyloučit, je velmi flexibilní," řekl Kushner.

"Víte, ekonomika za něj byla dobře rozjetá. Zaplnil ekonomickou díru, kterou způsobila pandemie covidu-19. Dostal nás z ní díky vakcíně. A také jsme měli mír v Evropě i ve světě. Čína byla na ústupu," uvedl Kushner. "A teď máte válku na Ukrajině s Ruskem - to by se nikdy nestalo," dodal Trumpův zeť.

Kushner se také vyjádřil k razii, kterou provedli agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) 8. srpna v Trumpově floridské rezidenci Mar-a-Lago. FBI při této domovní prohlídce zabavila krabice s utajovanými dokumenty, které republikánský exprezident nevrátil úřadům, navzdory několika žádostem. Kushner podle Sky News incident smetl ze stolu jako "záležitost papírování", která měla být řešena mezi Trumpem a americkým ministerstvem spravedlnosti. Trump měl podle něj totiž jako prezident Spojených států "nejvyšší prověrku na světě".

Detailní popis postupu amerických úřadů, který ministerstvo spravedlnosti předložilo soudu, ale ukázal, že domovní prohlídka v Mar-a-Lago byla reakcí právě na marné pokusy ministerstva a Národního archivu USA získat od Trumpa tajné dokumenty jinou cestou.

Nedávno byla zveřejněna fotografie přísně tajných dokumentů zabavených při prohlídce, na níž jsou vidět titulní stránky několika listin svázaných kancelářskými sponkami, z nichž některé jsou označené jako "přísně tajné" či "vědecké".

"Nevím, co si vzal nebo nevzal, ale myslím, že v tuto chvíli spoléháme na úniky informací do médií," uvedl Kushner. "Během mých čtyř let jsem v médiích viděl spoustu tvrzení, která se ukázala jako nepravdivá," odvětil Trumpův zeť na otázku, zda viděl snímek dokumentů označených jako "přísně tajné".

Kushner také odmítl uvést, zda by bylo "špatné", kdyby se prokázalo, že se skutečně jedná o přísně tajné dokumenty. "Jak jsem řekl, nemyslím si, že bychom měli odpovídat na hypotetické otázky. Počkejme, až budeme znát fakta," dodal.

Ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje Trumpa kvůli takzvaným prezidentským záznamům, které měl odevzdat Národnímu archivu po odchodu z Bílého domu. Jedná se o oficiální dokumenty, s nimiž přišel do styku Trump či jeho blízcí spolupracovníci, ale i třeba exprezidentovu emailovou korespondenci.

Ministerstvo prošetřuje možné porušení tří zákonů, mimo jiné zákona o špionáži, který zakazuje držení informací o národní obraně, zákona o zatajování, ničení nebo falšování záznamů s úmyslem mařit vyšetřování.

Témata:  Donald Trump Jared Kushner

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.