reklama

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov naopak podle agentury TASS dnes ohlásil, že ruské síly od začátku "speciální operace na Ukrajině" zničily 124 ukrajinských letadel, 321 dronů, 184 raketometů a 1752 tanků a dalších obrněnců.

Mluvčí také uvedl, že ruská stíhačka ve vzdušném boji sestřelila ukrajinský bombardér Su-24 poblíž hranic s Běloruskem, a ruské letectvo zaútočilo na štáb ukrajinských speciálních sil u Mykolajiva na opačném konci země. Ruské rakety, odpálené z bombardérů, zničily velké sklady pohonných hmot ve Starokosťantyniv a Chmelnyckém, které zásobovaly ukrajinské tankové jednotky v Donbasu na východě země.

Údaje stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko přesouvá své síly ze severu na východ Ukrajiny, aby se zde pokusilo obklíčit ukrajinské síly, ale část sil ponechává u Kyjeva, aby zde vázaly ukrajinské jednotky, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. V celostátní televizi podle agentury Reuters rovněž prohlásil, že Ukrajina od ruského útoku posílila svou vyjednávací pozici, když navrhla neutralitu, ale s vnějšími bezpečnostními zárukami.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.