Ukrajina a Rusko uskutečnily další výměnu zajatců, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Každá ze stran propustila 86 vojáků, píše web Ukrajinska pravda.
"Z nařízení prezidenta (Volodymyra) Zelenského se právě udála druhá výměna vězňů. Vezeme domů 86 našich vojáků! Patnáct z nich jsou ženy!" napsala Vereščuková na facebooku. Vicepremiérka upřesnila, že právě zahrnutí 15 žen do výměny bylo hlavní podmínkou ukrajinské strany.
Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře doplnil, že vyměnění ukrajinští zajatci jsou již v bezpečí na území, které je pod kontrolou Kyjeva. Agentura Unian upřesnila, že výměna se odehrála v Záporožské oblasti, kde se Rusové zmocnili například měst Berďansk, Enerhodar nebo Melitopol.
Minulý týden předala ruská strana té ukrajinské deset ukrajinských zajatců výměnou za deset ruských vojáků. Dříve také Ukrajina vyměnila devět ruských branců za uneseného starostu Melitopolu Ivana Fjodorova. Úřady ukrajinské Sumské oblasti také propustily ruského velitele a od ruské strany získaly pět členů ukrajinské teritoriální obrany, připomněla Ukrajinska pravda.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.
Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Témata: válka na Ukrajině, Ruská armáda, Armáda Ukrajina
Související
20. dubna 2025 9:35
19. dubna 2025 19:58
19. dubna 2025 18:43
19. dubna 2025 14:50
19. dubna 2025 9:52
18. dubna 2025 21:13
