Ukrajina se bez mezinárodní spolupráce spravedlnosti nedočká, říká právnička

"To není (ruský prezident Vladimir) Putin, kdo ráno vstane, dá si snídani, políbí svoji ženu a jde mačkat tlačítka, kterými posílá ruské rakety na ukrajinská města. Byt mojí maminky v Charkově nezničil on, byl to jeden velice mladý ruský důstojník," řekla Ochotniková, jejíž organizace ZMINA dokumentuje mučení a únosy aktivistů a jiných veřejně činných osob do Ruskem okupovaných oblastí.

ZMINA je s dalšími 24 ukrajinskými nevládními organizacemi dokumentujícími válečné zločiny součástí uskupení Koalice 5:00. Název uskupení je inspirovaný časem, kdy ruské jednotky letos 24. února v plném rozsahu zahájily invazi na Ukrajinu. Organizace mají v koalici rozdělenou agendu; některá se zaměřuje na zločiny mučení, některá na zacházení s válečnými zajatci, některá sbírá důkazy pro potenciální vyšetřování zločinů proti lidskosti.

Koalice 5:00 spolupracuje s mezinárodními organizacemi jako ICC, ale i ukrajinskou generální prokuraturou, která má momentálně na stole přes 45.000 podnětů k vyšetření válečného zločinu. Romancovová řekla, že v dohledné době však příliv dokončených procesů očekávat nelze.

"Doufám, že ty procesy budou pečlivé. Vyšetřování i dokumentace jsou pro nás náročné, před válkou se válečnými zločiny zabývalo na Ukrajině jen málo lidí. Nemáme například dostatek kriminalistických laboratoří. S tím nám pomáhají balkánské státy, které mají dobrou technickou infrastrukturu k identifikaci DNA. To teď potřebujeme, protože Rusové po svých zločinech mnohdy ukrývají stopy," řekla Romancovová. Z válečného zločinu byli doposud na Ukrajině odsouzení tři ruští vojáci.

Spolupráce mezinárodní justice podle Romancovové nepřináší jen větší expertizu do dokumentační práce, ale byla by i zárukou větší objektivity následných soudních procesů. "ICC se zaměřuje jen na zločiny spáchané těmi u moci. My ale chceme spravedlnost pro každou jednotlivou oběť. Proto potřebujeme do ukrajinského systému zapojit mezinárodní vyšetřovatele a soudce, kteří budou zárukou objektivity a ukážou, že tenhle konflikt není vždy jednostranný," dodala Romancovová.

Nevládní organizace z Koalice 5:00 se zaměřují výhradně na dokumentaci válečných zločinů a sběr důkazů pro následné vyšetřování. "Můžeme u ruských jednotek v posledních týdnech pozorovat úmysl útočit na ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu? Jistě ano, ale zda je to válečný zločin, to je na rozhodnutí soudu," uvádí Ochotniková.

"Naše práce je velmi dlouhodobá, není jasné, kdy námi nasbírané materiály někdo využije. Přesto musíme pracovat rychle. Stopy rychle mizí. Svědci a přeživší zločinů se stěhují, jejich paměť a vzpomínky se vlivem traumatu mění," popisuje Ochotniková práci dokumentačních týmů, které v poslední době vyrazily například do Ukrajinou zpět dobytého Chersonu.

Stopy údajných ruských válečných zločinů na Ukrajině jsou podle Ochotnikové, právničky se zkušeností s vyšetřováním podobných zločinů na ukrajinském Donbase po roce 2014, patrné ve všech dříve okupovaných oblastech, které ukrajinská armáda dobyla zpět.

"Rusové mají pocit, že po tom, co dělali v Sýrii, Gruzii nebo Čečensku, si můžou dovolit všechno. Jsou jako tyran ve školní třídě. Zkusí to jednou, žádná reakce. Zkusí to znovu, žádná reakce. Mají pocit, že nenesou žádnou odpovědnost," řekla Ochotniková a pokračovala: "Rusko mělo za to, že Ukrajina padne během několika dní, ti vojáci byli strašně sebejistí, hrdě sdíleli zločinné fotky na své sociální sítě."

"Pocit nedotknutelnosti ale stále mají ruští zástupci a důstojníci středně vysokého postavení. Vybavuji si například jednu úřednici, která se celé situaci v podstatě smála a jediné, co ji trápilo, bylo její špatně napsané jméno na západním sankčním seznamu," dodává Romancovová.

Představitelé západních států, včetně naposledy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, volají po ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu pro Ukrajinu po vzoru tribunálů pro Rwandu nebo Jugoslávii, který by se zaměřil i na údajný zločin agrese Ruska vůči Ukrajině. To vítá ukrajinská justice i nevládní organizace. Kreml, který jakékoli páchání válečných zločinů na Ukrajině ze strany ruských jednotek odmítá, a naopak poukazuje na údajné zločiny Ukrajinců, na výzvu EK reagoval prohlášením, že taková instituce by neměla legitimitu a Rusko by ji neuznalo.

Ustanovení mezinárodního tribunálu pro Ukrajinu by bylo složité i proto, že Rusko je stálým členem výkonného orgánu OSN, Rady bezpečnosti, s právem veta. Evropský parlament v listopadu vyslechl stanoviska několika belgických právních expertů, podle kterých by cesta k řešení mohla vést přes Valné shromáždění OSN. Závěrem vystoupení odborníků nicméně bylo, že současná mezinárodní legislativa není dostatečná k tomu, aby bylo možné vést soudní řízení ve věci ruské agrese proti Ukrajině.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ukrajina,  Rusko,  válečné zločiny