Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina si objednala od Polska 100 bojových vozidel, řekl Morawiecki

Mateusz Morawiecki
Mateusz Morawiecki
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ukrajina si v Polsku objednala 100 nových bojových kolových vozidel pěchoty Rosomak. Uvedl to na twitteru polský premiér Mateusz Morawiecki, který dnes navštívil výrobní závod těchto vozů v Horním Slezsku. Zakázka bude financována z peněz EU, které dostává Polsko, a z peněz USA, které dostává Ukrajina.

Podle polské agentury PAP Morawiecki uvedl, že obdržel objednávku osobně od ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala. Morawiecki také naznačil, že očekává další zakázky, například ze Slovinska a Saúdské Arábie. Jednání však stále neskončila.

Rosomak je polskou licenční verzí, která vychází z finského víceúčelového vojenského vozidla Patria AMV, dodala agentura DPA. Závod v Horním Slezsku je nyní schopen vyrábět 100 vozidel Rosomak ročně. Morawiecki dodal, že jedná s vedením závodu o zdvojnásobení kapacity zavedením další směny.

Rosomak je pojmenován po šelmě z čeledi kunovitých rosomák. Kolové bojové vozidlo pěchoty váží asi 22 tun, nabízí prostor pro řidiče, velitele, střelce a osm vojáků pěchoty. Součástí výzbroje je kanon ráže 30 mm.

Témata:  Armáda Ukrajina Mateusz Morawiecki Polsko

Související

Aktuálně se děje

9:31

Osmdesátník Karel Šíp. První dárek od televize rozbalil předčasně

Dnešek je dnem Karla Šípa. Právě na prvního června 2025 připadají jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Jeden dárek rozbalil oslavenec i s televizními diváky už v sobotu večer. Česká televize, která vysílá jeho talk show Všechnopárty, totiž uvedla dokumentární film o známém moderátorovi. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.