Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina žádá centrální banky v EU, USA, Británii o zákaz transakcí v rublech

Rubl, ilustrační foto
Rubl, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ukrajinská centrální banka požádala centrální banky Japonska, Británie, Spojených států a EU a Evropskou komisi, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu zakázaly transakce v ruských a běloruských rublech ve svých zemích. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské centrální banky.

"Zákaz plateb v ruských rublech umožní zmařit plány státu-agresora přejít na platby v jeho národní měně," uvedl v prohlášení guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Ukrajina přichází s požadavkem poté, co ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech. Putin pohrozil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Nicméně zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Analytici upozorňují, že na dosavadním způsobu placení se toho dekretem příliš nezmění, protože odběratelské země budou dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly.

Ševčenko stojí v čele centrální banky od července 2020, předtím vedl finanční ústav Ukrgazbank. Jmenován byl poté, co šéf Jakiv Smolij, respektovaný v podnikatelských kruzích a na Západě, podal demisi. Řekl, že tak učinil na protest proti "systematickému a dlouhodobému politickému nátlaku" na centrální banku, kterou řídil dva roky.

Témata:  Ukrajina banky Ruský rubl (RUB)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 10:32

Nejlepší v jeho životě. Petr Rychlý odhalil, jaká byla oslava kulatin

Krásně to vyšlo Petru Rychlému, jehož kulaté 60. narozeniny připadly na uplynulou sobotu a neobešly se bez oslavy významného jubilea. Populární herec dokonce prozradil, že šlo o nejlepší oslavu v celém jeho životě. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.