Ukrajinci se chtějí vrátit domů, nemají ale kam

Ruská invaze podle serveru Politico způsobila největší nucené stěhování lidí v Evropě od konce druhé světové války. Až devět milionů lidí prchlo buď do zahraničí, nebo do jiných částí vlasti.

Na Ukrajině kvůli tomu rostou sociální, ekonomické a politické problémy. „Dokud neskončí plnohodnotná válka, nedojde k deokupaci území, nenastane mír, obnovení jejich domovů a odminování území, není důvod očekávat, že se budou moci vrátit domů,“ upozornila ukrajinská ministryně pro sociální politiku Oksana Žolnovyč.

Spolu s ruským postupem na východě země prchají další tisíce lidí. Kyjev vnímá integraci zhruba 3,7 milionu vnitřně vysídlených osob do nových komunit jako klíčovou; je součástí strategie státní politiky v oblasti vnitřního vysídlení do roku 2025.

Masové vysídlení má závažný efekt na strukturu ukrajinské společnosti. „Již samotný fakt vnitřního vysídlení vytváří velmi silný faktor zvyšování sociálního napětí,“ dodala Žolnovyč.

Vnitřně vysídlení Ukrajinci navíc váhají „zapustit kořeny“ v oblastech, kde nově žijí. „Bez ekonomické a sociální integrace budou sociální neshody pravděpodobně narůstat a další vysídlení Ukrajinci mohou být nuceni vrátit se do frontových nebo dokonce okupovaných oblastí nebo emigrovat,“ píše Politico.

Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že až 72 % vnitřně vysídlených osob „doufá v návrat domů“. Jde o pokles oproti loňskému roku, kdy si podobnou věc přálo 84 % osob. Zároveň se snížil i počet emigrantů, kteří z Ukrajiny odešli, a kteří by se chtěli do země vrátit. Zatímco loni jich bylo 77 %, dnes jde o 65 %.

Řada Ukrajinců si kvůli úzké vazbě na domov hledá místo k úkrytu blíže ke svému bydlišti. Podle ukrajinské nevládní organizace Právo na ochranu hrají hlavní roli nižší náklady a naděje, že se brzy vrátí. „Máme za sebou téměř tři roky plnohodnotné války, ale lidé stále nevěří, že se nemohou vrátit domů. Proto je integrace tak složitou otázkou,“ upřesnila vedoucí komunikace Práva na ochranu Yaroslava Shvetsova.

Spolu s prodlužováním války se snižuje mezinárodní humanitární financování pro Ukrajinu. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) vydal výzvu na 3,1 miliardy dolarů, které by měly pokrýt potřeby 14,6 milionů lidí. Jenže tento plán zatím získal pouhou třetinu kýžených finančních prostředků.

„To je velmi znepokojující. Potřeby rostou, nikoliv se snižují. Postupem času se bude moci přestěhovat méně uprchlíků žijících v kolektivních centrech,“ zdůraznila zástupkyně UNHCR na Ukrajině Karolina Lindholm Billingová.

Kyjev se nyní zaměřuje na podporu vzdělávání, malých podniků a péče o děti; také apeluje na větší podniky, aby zaměstnával vysídlené osoby. „Nová politika je zaměřena na snížení podpory a stimulaci ekonomické nezávislosti. Ale ti, kteří nemají fyzickou možnost pracovat, se vrátí domů. Problém je, že ne všichni se mají kam vrátit, protože bylo zničeno, a budou stále odkázáni na humanitární pomoc,“ poznamenala vedoucí právnička Práva na ochranu Anna Radčenková.

Témata:  Ukrajina,  uprchlíci