Ukrajinská strana požaduje stažení ruských sil před uzavřením dohody

"Ukrajinská strana včera (v úterý) poprvé zakotvila - a to písemně - svou připravenost splnit řadu nejdůležitějších podmínek, abychom v budoucnu mohli budovat normální vztahy dobrého sousedství," řekl ruský vyjednávač podle agentury TASS. "Ukrajina vyjádřila připravenost splnit zásadní požadavky, na kterých Rusko v posledních letech trvalo. Pokud tyto závazky budou splněny, pak hrozba vytvoření nástupiště NATO na ukrajinském území bude odstraněna," ujistil podle agentury Interfax.

"Až dospějeme k předpokládanému podepsání dohody či k okamžiku, kdy o tom budeme vážně uvažovat, budou muset (ruské jednotky) prostě úplně odejít. Pak si sedneme, abychom ji podepsali, schválili či parafovali," uvedl v novinovém rozhovoru Arachamija, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa, který v Istanbulu vystupoval jako protějšek vedoucího ruské delegace Vladimira Medinského.

Stažení ruských sil na pozice před invazí požadoval v nedělním rozhovoru s ruskými novináři i prezident Volodymyr Zelenskyj. Splnění ukrajinské podmínky by vyžadovalo, aby se ruská vojska stáhla z Chersonu a přilehlé oblasti na jihu Ukrajiny, což je dosud jediné větší dobyté území, a také se zřekla pozemního spojení s anektovaným Krymem.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes oznámil, že Moskva při vyjednávání s Ukrajinou zatím nezaznamenala žádný větší průlom. "Je pozitivní, že ukrajinská strana konečně na papír sepsala a formulovala konkrétní návrhy. To se dosud nepodařilo," řekl novinářům Peskov. "Co se ostatního týče, stále nemůžeme hovořit o něčem slibném, nějakých průlomech - čeká nás ještě velmi dlouhá cesta," dodal.

Delegace Moskvy a Kyjeva usedly v úterý k dalšímu kolu vyjednávání v Istanbulu. Ukrajina podle svých vyjednavačů podala Rusku návrh na cestu k neutralitě, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk. Rusko naopak po ukončení hovorů oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. To se ale podle ukrajinské strany dosud nestalo; Černihiv čelil dalšímu ostřelování a v noci na dnešek se bojovalo i v okolí Kyjeva.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ukrajina,  Ruská armáda