Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinské obilí přepravené přes Černé moře nejčastěji mířilo do Turecka a Íránu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ukrajinské obilí, které bylo v první polovině srpna přepraveno do zahraničí přes Černé moře, nejčastěji mířilo do Turecka, Íránu a Jižní Koreje. Na Afriku připadala jen asi čtyři procenta nákladu. Informují o tom dnes turecká média s odkazem na oficiální statistiky společného koordinačního centra (JCC) v Istanbulu. Největší položky ve vývozu tvoří kukuřice a slunečnicové produkty. V souvislosti se zablokovanými černomořskými přístavy panovaly obavy z hladomoru zejména v Africe.

Společné koordinační centrum vzniklo v rámci dohod o obnovení přepravy ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře, monitoruje a kontroluje pohyb lodí s ukrajinskými výrobky. Působí v něm zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN, kteří například kontrolují lodě vplouvající do ukrajinských přístavů nebo vyplouvající z nich.

První loď v rámci dohod vyplula 1. srpna, za 14 dní aktivity JCC povolilo 31 cest a uskutečnilo 27 inspekcí. Žádné z lodí inspektoři nenařídili nepokračovat v plavbě. Za první dva srpnové týdny tak skrze Černé moře vyplulo do zahraničí na 563.000 tun ukrajinských zemědělských produktů. Zhruba 80 procent exportu tvořila kukuřice, následovaly slunečnicové produkty a pšenice.

Podle oficiálních údajů více než čtvrtina komodit přepravených z Ukrajiny po Černém moři směřovala do Turecka. Dalších 22 procent směřovalo do Íránu a stejný podíl v oficiálních statistikách má Jižní Korea. Do jediné africké země zmíněné ve výkazu JCC, a sice do Džibutska, směřovala čtyři procenta zemědělského nákladu z Ukrajiny. U pěti procent kontrolovaného nákladu nebyla destinace jasná.

OSN označila obnovu vývozu ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře za výrazný krok směrem ke snížení potravinové krize ve světě. Podle údajů Světového potravinového programu (WFP) je v současnosti ve světě ohroženo hladem na 345 milionů lidí. V úterý vyplula z Ukrajiny loď pod záštitou OSN, která přepravuje pšenici určenou pro humanitární programy v Etiopii a v okolních státech.

Rusko se v dohodě uzavřené na konci července zavázalo, že po dobu přepravy nebude na ukrajinské černomořské přístavy útočit. Ukrajina pobřežní oblasti dříve zaminovala, teď zajišťuje těmito zaminovanými vodami bezpečné proplutí.

Ukrajina i Rusko patří k největším exportérům obilí. Nemožnost převážet zemědělské komodity přes Černé moře v prvních měsících války vyvolala obavy o zásobování potravinami v chudších zemích, hlavně v Africe a na Blízkém východě.

Témata:  Ukrajina zemědělství

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 15:12

Škraloup princezny Kate. Opakovaně vynechala královské Vánoce

Vánoce máme už za měsíc od nadcházející neděle, takže přípravy nepochybně probíhají i v řadách britské monarchie. Sváteční hostiny se v posledních letech neúčastní princ Harry a jeho manželka Meghan. Byly však i roky, kdy u stolu chyběli princ William a jeho žena Kate. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimír Putin

Putin varuje před třetí světovou. Útokem hrozí i dalším zemím

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.