Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinské obilí přepravené přes Černé moře nejčastěji mířilo do Turecka a Íránu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ukrajinské obilí, které bylo v první polovině srpna přepraveno do zahraničí přes Černé moře, nejčastěji mířilo do Turecka, Íránu a Jižní Koreje. Na Afriku připadala jen asi čtyři procenta nákladu. Informují o tom dnes turecká média s odkazem na oficiální statistiky společného koordinačního centra (JCC) v Istanbulu. Největší položky ve vývozu tvoří kukuřice a slunečnicové produkty. V souvislosti se zablokovanými černomořskými přístavy panovaly obavy z hladomoru zejména v Africe.

Společné koordinační centrum vzniklo v rámci dohod o obnovení přepravy ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře, monitoruje a kontroluje pohyb lodí s ukrajinskými výrobky. Působí v něm zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN, kteří například kontrolují lodě vplouvající do ukrajinských přístavů nebo vyplouvající z nich.

První loď v rámci dohod vyplula 1. srpna, za 14 dní aktivity JCC povolilo 31 cest a uskutečnilo 27 inspekcí. Žádné z lodí inspektoři nenařídili nepokračovat v plavbě. Za první dva srpnové týdny tak skrze Černé moře vyplulo do zahraničí na 563.000 tun ukrajinských zemědělských produktů. Zhruba 80 procent exportu tvořila kukuřice, následovaly slunečnicové produkty a pšenice.

Podle oficiálních údajů více než čtvrtina komodit přepravených z Ukrajiny po Černém moři směřovala do Turecka. Dalších 22 procent směřovalo do Íránu a stejný podíl v oficiálních statistikách má Jižní Korea. Do jediné africké země zmíněné ve výkazu JCC, a sice do Džibutska, směřovala čtyři procenta zemědělského nákladu z Ukrajiny. U pěti procent kontrolovaného nákladu nebyla destinace jasná.

OSN označila obnovu vývozu ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře za výrazný krok směrem ke snížení potravinové krize ve světě. Podle údajů Světového potravinového programu (WFP) je v současnosti ve světě ohroženo hladem na 345 milionů lidí. V úterý vyplula z Ukrajiny loď pod záštitou OSN, která přepravuje pšenici určenou pro humanitární programy v Etiopii a v okolních státech.

Rusko se v dohodě uzavřené na konci července zavázalo, že po dobu přepravy nebude na ukrajinské černomořské přístavy útočit. Ukrajina pobřežní oblasti dříve zaminovala, teď zajišťuje těmito zaminovanými vodami bezpečné proplutí.

Ukrajina i Rusko patří k největším exportérům obilí. Nemožnost převážet zemědělské komodity přes Černé moře v prvních měsících války vyvolala obavy o zásobování potravinami v chudších zemích, hlavně v Africe a na Blízkém východě.

Témata:  Ukrajina zemědělství

Související

Aktuálně se děje

8. května 2025 14:40

Všichni ho měli rádi. Česko reaguje na úmrtí Jiřího Bartošky

Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vladimir Putin promlouvá na oslavách u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Válka na Ukrajině má podporu celého Ruska, řekl Putin na oslavách v Moskvě

Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.