Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinský sen o F-16 se rozplývá. Jejich nasazení nebude dříve než za rok

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: U.S. Air Force

Ukrajina doufala, že ještě letos bude schopna do boje proti Rusku nasadit bojové víceúčelové stíhačky F-16. Nyní se ale zdá, že půjde jen o nesplněný sen a piloti do nových strojů usednou nejdříve za rok. Za předpokladu, že Kyjevu někdo tyto stíhací letouny vůbec věnuje.

p>Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda před několika dny uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.

"Zaměřujeme se to, abychom na konci léta začali posílat piloty do evropských zemí na výcvik. Je třeba pochopit, že to nebude rychlé, ale nebude to ani tak dlouhé, jak Rusové doufají. Myslím, že naši piloti se naučí ovládat F-16 stejně rychle, jako se vojáci naučili ovládat Patriot," tvrdí.

"Jediná věc, kterou potřebujeme, je, aby se přidala celá letecká koalice, všechny země, které mají výcvikové základny, simulátory, instruktory, výcvikové základny a letadla, protože potřebujeme co nejrychleji prohnat tímto výcvikovým programem co nejvíce lidí," dodal.

Původně se tak zdálo, že se Ukrajina vycvičených pilotů dočká ještě letos, byť s mírným zpožděním. Výcvik totiž měl původně odstartovat počátkem srpna. Nyní se ale zdá, že v létě nezačne. Že vůbec nezačne letos.

Podle článku serveru The Washington Post první skupina šesti ukrajinských pilotů pravděpodobně dokončí svůj výcvik na amerických stíhačkách F-16 nejdříve v průběhu léta příštího roku. Vyplývá to z informací získaných od významných ukrajinských vojenských a vládních zástupců.

Deník uvádí, že start výcviku byl několikrát odložen a důvody jsou různorodé, zahrnují například jazykovou bariéru a také nesoulad mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně zamýšleného využití těchto letounů na bojišti. I když někteří piloti již mluví anglicky plynule, deník zdůrazňuje, že pro ně bude nejprve nutné absolvování čtyřměsíčního jazykového kurzu v Británii.

Tímto kurzem piloti získají potřebnou terminologii pro ovládání stíhaček. Výuka proběhne společně s pozemním personálem, který může mít s angličtinou větší potíže než sami piloti. Bojový výcvik byl z tohoto důvodu odložen na leden 2024. Druhá skupina, složená rovněž z přibližně šesti pilotů, by měla svůj výcvik zahájit zhruba o půl roku později, tedy na konci příštího roku.

Jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů označil tento průběh událostí za "průtahy". Všichni se shodují, že nechtějí být kritičtí vůči svým evropským a americkým spojencům, aby se nezdálo, že nejsou vděční za podporu, kterou obdrželi. Pro Kyjev se však jedná o nemalou překážku.

Ukrajina totiž původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, nedávno to podle CNN uvedl například ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.

"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr, který také zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Oleksij Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.

Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Problém je ale také v tom, že zatím žádný stát vysloveně nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.

Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.

O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Témata:  F-16 Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.