USA drží prst nad spouští, Evropa zoufale hledá cestu k Íránu

Diplomatická jednání mezi Íránem a evropskými státy vrcholí. V pátek dorazil íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí do Ženevy, kde se měl setkat se zástupci tzv. skupiny E3 – Velké Británie, Francie a Německa – a šéfem unijní diplomacie. Cílem schůzky je pokusit se odvrátit hrozbu rozsáhlého konfliktu.

K jednání dochází ve chvíli, kdy Spojené státy zvažují, zda se zapojí do izraelské letecké kampaně proti íránskému jadernému programu. Prezident Donald Trump oznámil, že rozhodnutí padne v příštích dvou týdnech. „Prezident má vždy zájem o diplomatické řešení… ale dodám, že se nebojí použít ani sílu,“ uvedla mluvčí Karoline Leavittová.

Írán však podmínil svou účast na jakýchkoli jednáních zastavením izraelské agrese. „Dokud izraelská agrese neskončí, není prostor pro jednání s USA,“ prohlásil Araghchi v íránské státní televizi. Podobně se vyjádřil i prezident Masúd Pezeškijan, podle něhož Teherán odmítá další jaderná jednání za současného stavu.

Britský ministr zahraničí David Lammy označil následující dva týdny za klíčové pro dosažení dohody. „Situace na Blízkém východě zůstává nebezpečná. Nyní je čas zabránit regionální eskalaci,“ uvedl po setkání s americkými představiteli ve Washingtonu.

Zatímco diplomaté jednají, situace na bojišti eskaluje. Izrael zahájil v pátek ráno vlnu úderů, které mířily na íránské jaderné vědce, vojenské představitele i zařízení spojená s programem balistických raket. Cílem podle Izraele je znemožnit Íránu realizaci jeho proklamovaného plánu na zničení židovského státu.

Írán odpověděl odpálením více než 450 balistických raket a tisíce dronů směrem na izraelské území. Útoky si vyžádaly nejméně 24 mrtvých a tisíce zraněných. Některé rakety zasáhly obytné čtvrti a způsobili rozsáhlé škody.

Rozhovory mezi USA a Íránem zůstávají na mrtvém bodě i kvůli zrušenému kolu jednání, které se mělo uskutečnit minulý týden v Ománu. I přesto Bílý dům tvrdí, že diplomatické kanály s Teheránem zůstávají otevřené. Podle agentury Reuters měl Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff s Araghchiem několik telefonátů.

Americké ozbrojené síly zatím přijímají preventivní opatření. Ve čtvrtek satelitní snímky ukázaly, že americká základna v Kataru je částečně vyklizena, pravděpodobně kvůli obavám z íránských úderů. Pentagon také navýšil zásoby krve v oblasti – standardní opatření při hrozbě konfliktu.

Současně se zvyšuje i nervozita v civilní dopravě – letecké společnosti United Airlines a American Airlines oznámily, že dočasně ruší lety na Blízký východ.

V pátek se má mimořádně sejít i Rada bezpečnosti OSN. Jednání inicioval Írán za podpory Ruska, Číny a Pákistánu. Cílem je získat mezinárodní podporu pro ukončení izraelské ofenzivy.

Americký deník Wall Street Journal mezitím uvedl, že Trump již schválil plán útoku na íránská podzemní zařízení, ale váhá s jeho spuštěním. Prezident zprávu popřel a nadále trvá na diplomatickém řešení.

Připravované americké útoky by podle všeho zahrnovaly použití speciálních bomb na ničení bunkrů. Cílem by bylo podzemní zařízení ve Fordu, které hraje klíčovou roli v íránském jaderném programu.

Evropa nebude schopna pomoci při jednáních mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu Islámské republiky
Podle agentury Reuters to v pátek oznámil americký prezident Donald Trump. Také zopakoval, že ředitelka americké rozvědky Tulsi Gabbardová se mýlila, když tvrdila, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Írán vyvíjel jaderné zbraně.

"Myslím, že Írán byl týdny nebo měsíce od toho, aby měl zbraň," řekl Trump. Teherán v minulosti opakovaně tvrdil, že jeho jaderný program je mírový. Nicméně Izrael provádí letecké údery na Írán na základě toho, že chce zabránit tamnímu režimu v získání jaderných zbraní.

Trump v úterý veřejně vyjádřil svůj nesouhlas s tvrzením Gabbardové, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně. Dnes se k tématu vrátil a prohlásil, že se ve svém hodnocení mýlila.

Washington a Teherán jednají o jaderném programu. Po izraelských útocích se však další schůzka nekonala. "Evropa v tom nebude schopna pomoci," řekl Trump v reakci na jednání evropských lídrů v Ženevě.

Trump se nadále snaží vytvořit novou dohodu, která by nahradila tu z roku 2015. Nový rámec by měl podle Bílého domu vyloučit jakékoli obohacování uranu Íránem a znemožnit mu vývoj jaderné zbraně – což Teherán opakovaně popírá.

Diplomatická šance tak stále existuje, ale čas se krátí. Evropané tlačí na jednání, Írán klade podmínky, a USA zatím váhají. Nad Blízkým východem visí otázka: přijdou dny války, nebo poslední šance na dohodu?

Témata:  Írán,  Izrael,  USA,  EU