USA nemají situaci na Blízkém východě pod kontrolou

Cílené zabíjení vůdců Hizballáhu a Hamásu v Bejrútu a Teheránu může vést k rozsáhlé regionální válce na Blízkém východě. Podle amerického listu New York Times hrozí, že Američané nebudou schopni tento konflikt odvrátit nebo zastavit, protože se samy „zmítají“ v domácím politickém dramatu.

„Mysleli jsme si, že to bude Vladimir Putin, Si Ťin-pching nebo Kim Čong-un, kdo využije tohoto období v USA. Nikdo nepočítal s tím, že by to udělal americký spojenec,“ přiblížil profesor mezinárodních vztahů Vali Nasr z John Hopkins School of Advanced International Studies.

Nasr působil na ministerstvu zahraničí během administrativy prezidenta Baracka Obamy a s tenzemi na Blízkém východě je dobře obeznámen. „Tohle region nesmírně znervózní. Pro Spojené státy není nikdy dobré, když jsou vnímány jako ty, které nemají situaci pod kontrolou,“ poznamenal.

Jenže nyní nejde o „udržování klidu“ na Blízkém východě, nýbrž o hrozbu bezprostředního vojenského střetu s Íránem. Teherán je rozzuřený po zabití vůdce Hamásu Izmaila Haníji na jeho vlastní půdě. „Je to pokus ponížit Íránce tím, že ukázali, že nedokážou ochránit své vlastní hosty na tomto obřadu. Znamená to další překročení několika hranic ze strany Izraele,“ upozornil vedoucí výzkumné organizace U.S./Middle East Project Daniel Levy.

Podle expertů se izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozhodl využít politického zmatku v USA. „Možná se rozhodl, že ve Washingtonu je určité vakuum, takže je čas jednat,“ míní Nasr.

Američané ale rostoucí tenzi na Blízkém východě podle bývalého pracovníka serveru Council on Foreign Relations Jonathana Parise tak trochu způsobily samy. „Izrael byl docela znepokojen plíživým rozvojem íránského jaderného programu. Spojené státy v této věci viditelně nic nedělají. Kdybych byl Izraelcem, který má zájem na odstrašení, tohle by mohl být jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout,“ vysvětlil Paris.

Tento vývoj přichází v době, kdy se Američané nemohou stoprocentně spolehnout ani na své evropské spojence. Jejich věrný souputník Velká Británie řeší vlastní krizi a nová labouristická vláda Keira Starmera se teprve zapracovává. Francouzi a Němci naopak řeší postupný nástup krajní pravice s tím, že Paříž ještě ani nemá sestavenou vládu.

Spojené státy kategoricky odmítly jakoukoli spojitost se středečním úderem v Teheránu, jenže čerstvě inaugurovanému prezidentovi Masoud Pezeshian útok zavařil a podle NY Times „pro něj bude obtížné pokračovat v jakémkoli diplomatickém angažmá se Západem po tak trapném útoku“.

Hlavní roli ale stále hraje ajatolláh Chomejní. „Prezidentova relativní impotence byla odhalena hned první den,“ podotkl expert na Írán Karim Sadjadpour z Carnegie Foundation.

Chomejní pár hodin po atentátu dal rozkaz k přímému útoku na Izrael, ve čtvrtek se navíc schází se spojeneckými silami z Libanonu, Iráku a Jemenu. „Izrael běžně ponižuje Islámskou republiku atentáty na vysoce postavené cíle uvnitř Íránu, ale íránská odveta nikdy neodradila Izrael od budoucích operací. Parametry íránské odvety musí zachránit tvář, ale nesmí být pro režim život ohrožující,“ zdůraznil Sadjadpour.

Írán do války s Izraelem nebo USA nešel ani ve chvíli, kdy byl zabit mocný vůdce zahraničních jednotek Quds Kásim Sulejmání. Podle Sadjadpoura se tak nezdá příliš pravděpodobné, že by Írán kvůli mrtvému vůdci Hamásu totální válku skutečně rozpoutal.

Témata:  USA,  Írán