Obrat u nově zachycovaných nákaz přichází po dvou měsících nepříznivého vývoje, v nichž průměrné přírůstky narostly na více než desetinásobek. Na začátku července USA hlásily méně než 15.000 případů denně, počet nemocničních lůžek obsazených pacienty s koronavirem byl pod 20.000 a průměrný přírůstek bilance obětí okolo 200.

Letní vlna byla nejvážnější na jihu USA, kde některé státy výrazně zaostávají za celoamerickým průměrem proočkovanosti populace. Při rozšíření koronavirové mutace delta zaznamenali v Mississippi nebo Louisianě nejvyšší počty nákaz za celé trvání pandemie, v Alabamě došla volná místa na jednotkách intenzivní péče. Florida poprvé hlásí více než 300 úmrtí spojených s covidem-19 za den. Problémy ovšem má i od těchto států vzdálené Idaho, kde minulý týden začaly kvůli vysokému počtu nemocných na severu státu platit takzvané krizové standardy nemocniční péče.

Vrchol v šíření infekce přišel na úrovni celých USA na přelomu srpna a září, ukazují statistiky deníku The New York Times (NYT). Po prvním zářijovém dni podle tohoto zdroje průměrný přírůstek z posledního týdne dosáhl 166.105 infekcí za den. Od té doby klesl ukazatel na hodnotu 145.724. Univerzita Johnse Hopkinse (JHU) eviduje za uplynulý týden 1,01 milionu nově odhalených infekcí, přičemž po tom předchozím jich hlásila skoro 1,15 milionu.

Bilance hospitalizací zatím výrazněji neklesá a drží se okolo 100.000. Průměrný denní počet úmrtí připisovaných covidu-19 se podle NYT i JHU dostal nad 1600. To jsou nejvyšší hodnoty od zimní vlny americké epidemie, na jejímž vrcholu bylo v nemocnicích více než 130.000 pacientů s koronavirem a země registrovala přes 3000 mrtvých denně.

"Léto, které mělo ukázat americkou nezávislost na covidu-19 se místo toho chýlí ke konci za situace, kdy virus svírá Spojené státy silněji," komentovala minulý týden vývoj agentura AP. Připomenula při tom 4. červenec a projev prezidenta Joea Bidena při příležitosti Dne nezávislosti, v němž šéf Bílého domu hovořil o tom, že USA mají na dosah vítězství nad koronavirem.

Biden ovšem tehdy také varoval před nakažlivější mutací delta. Právě její příchod v kombinaci s vysokou mírou odporu vůči vakcínám považuje za příčiny aktuální vlny epidemiolog a děkan Yale School of Public Health Sten Vermund. "Virus se mezi neočkovanými šířil s větší efektivitou, takže byl otupen očekávaný přínos vakcín," řekl.

USA zahájily očkovací kampaň mezi prvními zeměmi na světě a dlouho v tomto směru patřily k lídrům, nyní se ovšem propadají ve srovnání s dalšími vyspělými ekonomikami. Podle listu NYT patří USA nově poslední příčka mezi zeměmi skupiny G7, pokud jde o podíl populace s alespoň jednou dávkou vakcíny. Statistiky deníku ukazují, že USA už mají s 54 procenty menší podíl plně naočkovaných obyvatel než Česko.