reklama

Biden nařídil návrat k dohodě hned v den své inaugurace, jak ostatně sliboval dlouhé měsíce ve své předvolební kampani. Trump ohlásil odchod z dohody již v roce 2019, formálně se tak kvůli ustanovením ve smlouvě stalo až 4. listopadu 2020, tedy den po prezidentských volbách v USA.

Pandemie covidu-19 přinesla krátkou pauzu v otázce opatření nutných pro zpomalení oteplování klimatu, protože vyřadila z provozu velkou část světové mezinárodní dopravy a další ekonomické aktivity, což znamenalo značný, nicméně jen dočasný, pokles emisí skleníkových plynů. Svět je však podle Politica stále na cestě k takovému oteplení klimatu, před nímž hlasitě varují vědci, protože by přineslo nezvratné negativní dopady na životní podmínky velké části obyvatelstva planety.

Spojené státy se podle řady pozorovatelů za vedení Donalda Trumpa stáhly z pozice vůdce v boji s klimatickými změnami, čímž částečně ztratily důvěru partnerů. Nenaplnily se nicméně obavy některých expertů, že další země budou následovat v amerických šlépějích a z dohody také odstoupí.

Podle šéfky programu OSN na ochranu životního prostředí Inger Andersenové nyní musí USA dokázat zbytku světa, že jsou ochotny se znovu ujmout vůdčí role. Andersenová však nepochybuje, že tak jistě učiní, až ohlásí své cíle na snížení emisí před dubnovým klimatickým summitem.

"Doufáme, že povedou k velmi výraznému snížení emisí, a že budou příkladem pro další země," řekl generální tajemník OSN António Guterres.

Dlouhodobý mezinárodní cíl, který se objevuje i v pařížské dohodě, je udržet průměrné oteplení klimatu do dvou stupňů Celsia oproti době před nástupem průmyslové revoluce. Svět se od té doby zatím "ohřál" již o 1,2 stupně.

reklama