Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Británii začal platit kontroverzní zákon umožňující posílat migranty do Rwandy

Velká Británie, ilustrační fotografie.
Velká Británie, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

V Británii dnes vstoupil v platnost nový kontroverzní imigrační zákon, který mimo jiné umožní Británii posílat některé žadatele o azyl do Rwandy. Podle ministryně vnitra Priti Patelové se jedná o "význačný okamžik v historii naší země", protože dovolí Británii přijmout azylový systém vyhovující modernímu světu.

Nový zákon již napadly některé nevládní a mezinárodní organizace, podle nichž zřejmě některé jeho části odporují mezinárodnímu právu.

"S více než 80 miliony vysídlenými lidmi po celém světě nemůžeme zůstat nečinní," řekla Patelová ve videu zveřejněném na svém twitterovém profilu. Nový zákon podle ní umožní Británii "zajít dále v boji proti nelegální migraci a kriminálním gangům tím, že nám dá k dispozici přísnější tresty pro ty, kteří zprostředkovávají nebezpečný a nelegální vstup do Spojeného království".

Nový zákon zejména zpřísní tresty pro převaděče migrantů přicházejících do Británie po moři bez patřičných povolení a zavede novou podobu azylového řízení. Umožní vládě rovněž poslat některé utečence nelegálně vstupující na území Británie do třetích zemí.

Za tímto účelem již Británie uzavřela před dvěma týdny dohodu se Rwandou, kam chce vláda posílat imigranty, kteří připlouvají do Spojeného království nelegálně na malých lodích. Rwanda za to dostane pro začátek 120 milionů liber (3,5 miliard korun), přičemž Británie bude platit cestovní výlohy všech přemístěných utečenců.

Riziko být poslán do země vzdálené více než 6000 kilometrů od Londýna má podle konzervativní vlády odradit migranty od snahy doplout bez povolení na britské břehy. Lidí, kteří podnikají strastiplnou cestu přes Lamanšský průliv, přitom v poslední době stále přibývá, a to i přes předvolební sliby premiéra Borise Johnsona, který se zavázal imigraci omezit. Za loňský rok takto přišlo do Británie asi 28.500 lidí, zatímco v roce 2020 to bylo necelých 8500 osob, uvádí ministerstvo vnitra.

Nový zákon se setkal s vlnou kritiky od mezinárodních i nevládních organizací. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) například ve středu prohlásil, že norma "podrývá zavedené mezinárodní zákony a zvyklosti týkající se ochrany uprchlíků". Charitativní organizace Oxfam zákon odsoudila jako "devastující pro rodiny, které prchají před konfliktem a pronásledováním".

Charitativní organizace Freedom from Torture pak ve středu požádala ministerstvo vnitra o zveřejnění dokumentů, které vypracovalo při tvorbě zákona, například o zhodnocení dopadů normy. Požaduje rovněž zveřejnění textu dohody s Rwandou, jehož podrobnosti zatím nejsou zcela jasné. Organizace se podle svých vyjádření obává, že zákon porušuje mezinárodní právo.

Zákon se chystají soudně napadnout i jiné organizace, podle nichž vláda hrozbou přemístění do Rwandy de facto trestá žadatele o azyl za to, že na území Británie vstoupili nelegálně, což odporuje mezinárodním normám.

Témata:  Velká Británie Rwanda

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.