Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Británii začal souboj o křeslo premiéra, kandidáti sbírají podporu poslanců

Rishi Sunak
Rishi Sunak
Foto: Facebook Rishi Sunak

V Británii se dnes naplno rozhořel souboj o post nového lídra Konzervativní strany a tím i budoucího premiéra poté, co ve čtvrtek rezignovala ministerská předsedkyně Liz Trussová. Uchazeči musejí do pondělka získat podpisy nejméně stovky konzervativních poslanců, pokud chtějí kandidovat. Nejvíce se zatím daří bývalému ministrovi financí Rishimu Sunakovi, kterému podle stanice Sky News veřejně vyjádřilo podporu 53 zákonodárců.

Zastánci se ale šikují i za expremiérem Borisem Johnsonem a za Penny Mordauntovou, která se podle agentury Reuters dnes stala první z konzervativců, kdo oficiálně ohlásil, že chce kandidovat.

Johnsonovi zatím podle propočtů Sky News slíbilo podporu 36 poslanců jeho strany, a to včetně ministra hospodářství a energetiky Jacoba Reese-Mogga, který svého favorita na twitteru jmenoval jako první ze členů kabinetu. Návratu Johnsona do Downing Street je nakloněn i ministr obrany Ben Wallace, který dnes oznámil, že sám kandidovat nehodlá. Britská média poukázala na to, že někteří poslanci už hovoří o tom, že podle neoficiálních informací se Johnsonovi potřebných 100 podpisů podaří získat.

Sunaka podle propočtů Sky News podporuje 66 poslanců Konzervativní strany. Penny Mordauntová, která má v současném kabinetu na starosti koordinaci vládní agendy v Dolní sněmovně, má podle stanice zatím 16 podporovatelů. "Povzbudila mě podpora kolegů, kteří chtějí nový začátek, jednotnou stranu a vedení v zájmu této země. Kandiduji, abych se stala lídryní Konzervativní strany a vaší premiérkou," napsala Mordauntová na twitteru.

Situace se bude měnit z hodiny na hodinu a je možné, že kandidaturu ohlásí i další zájemci o premiérský post. Očekává se, že by to mohly udělat například bývalá ministryně vnitra Suella Bravermanová nebo ministryně mezinárodního obchodu Kemi Badenochová. Naopak ministr financí Jeremy Hunt nebo vlivný straník Michael Gove se do klání zapojit nechtějí.

Johnson se nyní narychlo vrací do Británie z dovolené v Karibiku, aby mohl do dění zasáhnout osobně. Jeho spolustraníci, média, odborníci i veřejnost jsou ale ohledně jeho možné kandidatury rozpolcení.

Pokud by se Johnsonovi podařil politický comeback necelé dva měsíce poté, co z čela vlády odešel, byl by to pro Británii nečekaný zvrat. Ačkoli v minulosti už se několik bývalých ministerských předsedů včetně Winstona Churchilla do čela kabinetu po kratší nebo delší přestávce vrátilo, Johnson by se musel potýkat s dozvuky aféry kolem covidových večírků, která ho stála křeslo. Poslanci letos na jaře odhlasovali, že Johnson bude čelit vyšetřování v parlamentním výboru, jehož členové mají zjistit, zda zákonodárcům úmyslně lhal.

Podle sázkařů největší šance nahradit Trussovou má Sunak, rychle ho ale dohání právě Johnson, vyplývá z informací serveru Oddschecker. Mordauntové sázkaři příliš nevěří.

Graham Brady, předseda Výboru 1922 sdružujícího konzervativní zákonodárce, ve čtvrtek oznámil, jakým postupem se volba nového lídra konzervativců bude řídit. Tentokrát má být proces mnohem rychlejší, než když straníci přes léto hledali nástupce Borise Johnsona. O novém premiérovi má být jasno do týdne.

Pro nominaci do klání je třeba získat minimálně 100 podpisů konzervativních zákonodárců, kterých je celkem 356. Když podporu stovky poslanců získá jen jeden kandidát, stane se lídrem strany ihned. Pokud takovou podporu získají tři kandidáti, bude z dalšího klání vyřazen ten, kdo bude mít nejméně hlasů. Mezi zbývajícími dvěma pak bude rozhodovat 170.000 členů Konzervativní strany v internetovém hlasování.

Témata:  Konzervativní strana (Spojené království) Velká Británie Rishi Sunak Boris Johnson

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.