Trussová se omluvila za chyby, konzervativce ale chce přivést k dalším volbám

"Budoucnost Trussové na ostří nože", "Liz na přístrojích" nebo "Ponížená" uváděly titulky dnešních vydání britských deníků Financial Times, Daily Star a Daily Mirror. Britská média poukazují na pondělní vystoupení nového ministra financí v Dolní sněmovně. Zatímco premiérka v tichosti seděla za jeho zády, Jeremy Hunt před poslanci probíral zrušení téměř všech plánovaných reforem takzvaného minirozpočtu, který měl přinést především rozsáhlé daňové škrty.

Nedůvěra voličů, vlastních poslanců a finančních trhů v její ekonomické kroky přinutila Trussovou postupně ustoupit od většiny svých plánů. Premiérka například řekla, že nebude dále bránit zvýšení daně z příjmů firem z 19 na 25 procent a že nebude usilovat o zrušení 45procentní daně pro lidi s příjmem nad 150.000 liber ročně (asi 354.000 korun měsíčně).

Trussová se ale na setkání se zákonodárci zavázala, že do roku 2030 zvýši výdaje na obranu na tři procenta HDP ze současných 2,1 procenta. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters.

"Chci přijmout odpovědnost a říct: 'Omlouvám se za chyby, které se staly'," řekla Trussová BBC. Na dotaz, zda dovede konzervativce k příštím volbám, odpověděla kladně. Dodala, že ji zajímá především práce, kterou může vykonat pro lidi, a nikoli vnitrostranické spory.

Podle nepotvrzených zpráv až 100 poslanců Konzervativní strany požaduje odstoupení Trussové a své přání vyjádří v dopise předsedovi konzervativního Výboru 1922 Grahamovi Bradymu. Výbor 1922 je orgánem Konzervativní strany, který sdružuje poslance bez vládních funkcí a de facto řídí vnitřní fungování strany.

Podle stranických pravidel nemůže premiér čelit hlasování o důvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na Bradyho naléhal dostatečný počet poslanců.

Právě kvůli jednání s Bradym ohledně vnitrostranického vření se Trussová v pondělí nedostavila do parlamentu, když měla odpovídat na otázky týkající se vládní ekonomické politiky. Za to sklidila ostrou kritiku od labouristické opozice.

Trussová se výzvám k rezignaci brání argumentem, že včas rozpoznala, že se svými plány zašla příliš daleko a příliš rychle, vyslyšela volání finančních trhů a veřejnosti, uvedla do funkce nového ministra financí a že se za své chyby omluvila.

V očích konzervativních poslanců nicméně Trussová ještě více otřásla důvěrou veřejnosti ve stranu a nahrála labouristické opozici, která je podle posledních průzkumů veřejného mínění jasným favoritem voleb, pokud by se konaly nyní.

Britská média tíhnoucí k levici, jako je Daily Mirror nebo The Guardian, zase poukazují na politickou slabost, kterou Trussová projevila, když byla donucena zrušit plány, s nimiž vyhrála vnitrostranickou volbu nového stranického lídra, potažmo premiéra.

Témata:  Liz Trussová,  Konzervativní strana (Spojené království),  Velká Británie