Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Rusku opět zemřelo přes 800 nemocných s covidem-19

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Ruské zdravotnické úřady dnes informovaly o 806 úmrtích pacientů s covidem-19 za uplynulých 24 hodin, uvedla agentura Interfax. Od čtvrtka Rusko denně hlásí přes 800 mrtvých. Nově se v zemi za den podle oficiálních údajů nakazilo 20.765 lidí.

Denní přírůstky nakažených byly v zemi nejvyšší v červenci, od té doby postupně klesají. Dnešní bilance nově prokázaných infekcí je nejnižší od konce června, podotkla agentura Interfax. Minulý týden však Rusko několik dní po sobě hlásilo rekordní počty úmrtí.

Celkem se v zemi s přibližně 146 miliony obyvatel od vypuknutí pandemie infikovalo přes 6,6 milionu lidí. Z nich 171.305 podle operativního štábu, který denně informuje o vývoji pandemie v zemi, zemřelo.

Ruský statistický úřad k letošnímu červnu ale evidoval na 315.000 úmrtí spojených s covidem-19. Do svých statistik totiž zahrnuje i osoby, u nichž se koronavirus prokázal až posmrtně.

Témata:  Rusko koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.