Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V USA trvá spor o "lék" na covid-19. Trump ho doporučuje, epidemiolog se zděsil

Koronavirus SARS-CoV-2
Koronavirus SARS-CoV-2
Foto: NIAID-RML

Látka hydroxychlorochin se v posledních týdnech stala na mnoha místech USA standardním léčivým přípravkem užívaným při péči o pacienty s nemocí covid-19. Nasazování léčiva původně zamýšleného jako antimalarikum nebo na léčbu chronických kožních onemocnění opakovaně prosazuje prezident Donald Trump.

V jeho expertním týmu však panují neshody ohledně jeho účinnosti, o níž nejsou přesvědčeni ani lékaři, kteří jej předepisují.

Hydroxychlorochin dávají pacientům s covid-19 lékaři v řadě nemocnic v silně zasažených státech jako New York, Louisiana, Massachusetts, Ohio, Washington či v Kalifornii. Několik z nich však agentuře Reuters sdělilo, že zatím neviděli důkaz toho, že by lék na onemocnění zabíral.

Koronavirus se v USA prokázal už u více než 368.000 lidí, což je téměř třikrát více než ve Španělsku či Itálii, tedy nejhůře zasažených zemích v Evropě. Americké úřady registrují dohromady již téměř 11.000 obětí nákazy.

Lékaři začali hydroxychlorochin využívat na základě několika menších vědeckých studií, které naznačovaly jeho účinek při léčbě covid-19. Někteří doktoři přitom řekli, že léčivo nasazují také kvůli tlaku pacientů, kteří se odvolávají na Trumpova opakovaná doporučení.

"Co byste mohli ztratit? Berte ho," řekl prezident v sobotu při brífinku v Bílém domě. "Opravdu se domnívám, že by ho měli (nemocní) brát. Ale je to jejich volba. A volba jejich doktorů nebo lékařů v nemocnici. (...) Zkuste ho, jestli chcete," dodal.

Podle webu Axios se však ohledně veřejného prosazování užívání hydroxychlorochinu strhl nebývale ostrý spor v hlavním krizovém štábu Bílého domu pro boj s koronavirem. Uznávaný epidemiolog Anthony Fauci totiž s postojem Trumpovy administrativy nesouhlasí.

Studie, o něž se Bílý dům při doporučování léčiva opírá, totiž podle něj představují jen nepřímé důkazy o jeho účinnosti. Chybí v nich například ověření v kontrolních skupinách, což je u podobného výzkumu zásadním důkazem toho, že lék skutečně působí.

Hydroxychlorochin přitom může mít vedlejší účinky, včetně ztráty zraku a srdečních problémů. Někteří doktoři však Reuters sdělili, že při podávání léčiva jen po dobu několika dní je riziko nízké. Hydroxychlorochin je navíc relativně levný a dostupný.

Momentálně neexistují jasné předpisy ohledně toho, v jakou chvíli, na jak dlouho a v jaké kombinaci s dalšími látkami lék nasadit. Pacientům se tak dává v každé nemocnici jiný "koktejl" přípravků a není jasné, jaký mix na koronavirus skutečně zabírá. K tomu bude potřeba provést řadu studií, jejichž výsledky budou známy nejdříve v řádu týdnu, spíše však měsíců, poznamenává Reuters.

Lékaři i studie se shodují, že se po nasazení léku zlepšil stav u lidí s mírným průběhem covid-19. Momentálně však nelze prokázat, že by se tito pacienti nezotavili i bez tohoto léčiva. V jedné z nemocnic v Massachusetts však u těžkých případů, které musí být převezeny na jednotky intenzivní péče, zatím žádný zlepšující účinek nezaznamenali, řekl Reuters místní specialista na infekční choroby Daniel McQuillen.

Náhlý růst poptávky po tomto léku však způsobuje problémy se zásobováním pacientům, kteří jej užívali dlouhodobě především na tišení symptomů chronických kožních onemocnění, například revmatoidní artritidy. Krátce po Trumpově prvním velebení léčiva 19. března se podle jedné z velkých amerických farmaceutických firem zvýšila poptávka po hydroxyhlorochinu z obvyklých 40.000 tablet za den na 1,8 milionu denně.

Témata:  USA Donald Trump koronavirus (coronavirus) COVID-19 léky Anthony Fauci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.