Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Válka Ruska proti Ukrajině si podle prokuratury vyžádala životy 153 dětí

Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády
Foto: FREE Photo Kashuba Taras / UNIAN

Nejméně 153 dětí přišlo o život a dalších 245 bylo zraněno v důsledku počínání ruských vojsk, které před 37 dny zaútočily na Ukrajinu, uvedla dnes ukrajinská generální prokuratura.

Přesný počet nelze vzhledem k pokračujícím bojům ověřit, což platí zejména v případě obléhaného Mariupolu a také části Kyjevské, Černihivské a Luhanské oblasti. Skutečný počet zabitých a zraněných dětí tak bude nejspíše vyšší.

Ruské ostřelování a bombardování ukrajinských měst poškodilo také 859 škol a vzdělávacích zařízení, z nichž 83 bylo úplně zničeno.

Úřady v separatistické Doněcké lidové republice dnes podle agentury TASS obvinily ukrajinskou armádu z ostřelování, které si během uplynulých 24 hodin vyžádalo 34 zraněných v řadách civilistů, včetně tří dětí. V kómatu zůstává osmnáctiměsíční chlapec, který utrpěl zranění při středečním zásahu obytného domu v Doněcku; ten si vyžádal celkem dva mrtvé a sedm zraněných.

V Mykolajivu na jihu Ukrajiny počet potvrzených obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy stoupl na 24, uvedla agentura Unian s odvoláním na záchranáře, kteří pokračují v odstraňování trosek.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) ve čtvrtek potvrdil, že během pěti týdnů ruské invaze na Ukrajiny přišlo o život nejméně 1232 civilistů, včetně 112 dětí, dalších 1935 civilistů utrpělo zranění. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s "širokou dopadovou plochou" včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  děti válka na Ukrajině Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:09

Další hvězda v nemocnici. Tereza Ramba posílá fanouškům dobrou zprávu

Na seznam hvězd českého šoubyznysu, které v poslední době skončily v péči lékařů, přibyla Tereza Ramba. Fanouškům sice neozřejmila, co přesně jí je, vážné zdravotní problémy ale přiznala. Podle svých slov je naštěstí z nejhoršího venku.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.