Vláda schválila rozpočet na rok 2022 se schodkem 280 miliard korun

Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února. Rozpočet chce vláda ve Sněmovně schválit do konce března tak, aby od dubna stát již mohl hospodařit podle schváleného rozpočtu.

Nyní se hospodaření státu řídí tzv. rozpočtovým provizoriem, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 376,6 miliardy korun. Nová vláda ale deklarovala, že chce vypracovat návrh se schodkem pod 300 miliard korun.

"Předchozí vláda jen od roku 2019 zadlužila každého občana ČR o 90.000 korun, každý tedy dluží 250.000 korun. Tomu vláda nemohla přihlížet a také jsme museli reagovat na rostoucí inflaci. Schodek je o 100 miliard korun nižší než předchozí návrh, o 140 miliard korun nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021 a o 220 miliard korun nižší než návrh rozpočtu na loňský rok. A to vše bez zvyšování daní. Podařilo se přitom vyčlenit dostatek peněz na priority, které posouvají naši zemi dopředu," uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Jako hlavní priority rozpočtu označil zodpovědné hospodaření, finanční prostředky na vzdělávání nebo investice. Potvrdil rovněž závazek vlády udržet platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. "Platí také, že investice na výstavbu nové dopravní infrastruktury jsme nemuseli škrtnout ani korunu. A ten rozpočet počítá i s valorizací důchodů," dodal premiér.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová označila schválený návrh rozpočtu za dobrou zprávu. "Kormidlo se po několika letech otočilo do směru zodpovědné fiskální politiky. Lze jen doufat, že se tento kurz vládě podaří držet i nadále," uvedla.

Rozpočet počítá s úsporami, které ministerstvo financí vyčíslilo na 76,6 miliardy korun, ale i s mimořádnými výdaji na penze nebo příspěvek na bydlení. Úspory ve výdajích se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu ministerstvo financí vyčíslilo na 14 miliard korun.

Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií na osm miliard korun. Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje MF využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.

Opozice ohlášené úspory kritizuje. Šéf ANO Andrej Babiš označil Fialovu vládu za asociální. Ekonomové návrh rozpočtu vidí jako signál přesunu k umírněnějšímu hospodaření. Škrty ve výdajích státu jsou podle nich většinou potřebné.

Témata:  vláda ČR,  státní rozpočet,  Zbyněk Stanjura