Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vladimir Putin byl místo zatčení přivítán červeným kobercem. Státy nešetří kritikou na Mongolsko

Vladimír Putin (aranžované snímky běloruské státní propagandy).
Vladimír Putin (aranžované snímky běloruské státní propagandy).
Foto: president.gov.by

Estonsko a Litva, které patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny ve válce proti Rusku, ostře kritizovaly Mongolsko za přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina, a to i přes existující mezinárodní zatykač. 

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zdůraznil, že "rozhodnutí mongolské vlády rozvinout červený koberec pro Putina místo jeho zatčení vážně podkopává autoritu Mezinárodního trestního soudu (ICC) a celého mezinárodního právního systému." Dodal také, že "Mongolsko mělo jedinečnou příležitost přispět ke konci války na Ukrajině," ale tuto šanci promarnilo.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil mongolské rozhodnutí ignorovat zatykač ICC na Putina za nepřijatelné. Uvedl to web LRT.

"Toto je další příklad oslabování systému založeného na mezinárodním právu," uvedl Landsbergis a dodal, že Litva již svou nespokojenost vyjádřila mongolské vládě.

Ministr Landsbergis také uvedl, že severské a pobaltské státy koordinují společné prohlášení v rámci Evropské unie na toto téma. "Tlak veřejnosti a mezinárodního společenství je jediným způsobem, jak tuto situaci napravit," dodal.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v březnu loňského roku mezinárodní zatykač na Putina a ruskou ombudsmanku pro práva dětí Marii Lvovovou-Belovovou, protože existují důkazy, že jsou odpovědní za nelegální deportace obyvatel, včetně dětí, z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruska. Tento čin je považován za válečný zločin. Zatykač znamená, že Putin by měl být zatčen v jakékoli zemi, která uznává rozhodnutí ICC.

Jihoafrická republika v roce 2023 odmítla zatknout Putina, který se měl zúčastnit summitu států BRICS. Putin nakonec na setkání nejel a zastupoval ho ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Mongolsko se stalo první zemí uznávající jurisdikci ICC, kterou Putin po invazi na Ukrajinu navštívil. Jako signatář Římského statutu, na jehož základě byl ICC založen, by se Mongolsko mělo řídit zatykačem ICC. Kreml však už v pátek prohlásil, že se během Putinovy návštěvy neobává jeho zatčení.

Ukrajina reagovala na Putinovu cestu do Mongolska velmi kriticky a varovala tamní vládu, že tím, že neprovedla zatykač ICC, přebírá část odpovědnosti za válečné zločiny ruského prezidenta.

Více než 50 Rusů žijících v exilu podepsalo otevřený dopis, ve kterém vyzvali mongolskou vládu k zadržení Putina. Mezi signatáři je i bývalý vězeň, politik a publicista Vladimir Kara-Murza, který byl propuštěn z vězení v rámci nedávné největší výměny vězňů mezi Východem a Západem od dob studené války.

Rusko neuznává jurisdikci ICC, připomněl zpravodajský web LRT. 

Témata:  Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 5:00

Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy se v únoru vrátí

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.