Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vražedný útok migranta v Bavorsku je zlomem v předvolební kampani, píší německá média

Friedrich Merz (CDU/CSU)
Friedrich Merz (CDU/CSU)
Foto: Evropská lidová strana (European People's Party)

Krvavý útok nožem v Bavorsku, jehož oběťmi se staly děti, otřásl politickou scénou v Německu. Opoziční konzervativní lídr reagoval přislíbením tvrdých reforem v oblasti azylové a hraniční politiky, čímž zásadně ovlivnil průběh předvolební kampaně.

Po tragickém útoku v Aschaffenburgu, při kterém 28letý Afghánec zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, se německý opoziční lídr Friedrich Merz zavázal k přísnějším opatřením v oblasti migrace. Prohlásil, že po svém případném zvolení kancléřem okamžitě zavedl trvalé kontroly na německých hranicích, což by fakticky znamenalo zákaz vstupu pro všechny osoby bez platných dokumentů.  Informuje o tom BBC.

Merz kritizoval současnou azylovou politiku EU a vyjádřil odhodlání chránit německé občany před podobnými útoky. Jeho návrhy zahrnují podle The Guardianu nejen posílení hraničních kontrol, ale i zvýšení deportací nelegálních migrantů. 

Tento incident vyvolal širokou debatu o migrační politice v Německu a přispěl k intenzivnímu zaměření předvolební kampaně na otázky bezpečnosti a kontroly hranic. Německý kancléř Olaf Scholz útok označil za teroristický a vyjádřil znepokojení nad tím, že jej spáchal žadatel o azyl.

Zadržený Afghánec, který byl zapojen do útoku v Aschaffenburgu, přicestoval do Německa v roce 2022 a byl spojen s několika předchozími násilnými incidenty. Předchozí měsíc souhlasil s opuštěním Německa, ale stále se léčil na psychiatrii. Vyšetřující soudce nyní rozhodne, zda bude umístěn do vazby nebo psychiatrické léčebny.

Lídr německé opoziční strany, reagoval na útok prohlášením, že pokud se stane kancléřem, první den ve funkci pověří ministerstvo vnitra, aby převzalo trvalou kontrolu německých hranic. Kritizoval současnou azylovou politiku, označil ji za nefunkční a vyjádřil potřebu, aby Německo uplatnilo přednostní vnitrostátní právo nad pravidly EU. Merz také navrhl zvýšit počet míst pro zadržení před deportací a obnovit trvalé hraniční kontroly, které by měly být trvalým opatřením.

Slíbil tak uzavřít hranice pro nelegální přistěhovalce hned první den ve funkci kancléře, což připomíná tvrdý styl politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento slib přichází v reakci na nedávný útok v Aschaffenburgu, který vyvolal širokou debatu o imigraci. Merz se zároveň pokusil reagovat na rostoucí vliv krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která v posledních letech využívá téma migrace k posílení svého politického vlivu.

Vůdkyně AfD Alice Weidelová požaduje, aby německý parlament přijal opatření na uzavření hranic a navrácení nelegálních migrantů. Na druhé straně, někteří kritici tvrdí, že posun mainstreamových stran, jako je ta Merzova, doprava by mohl posílit argumenty AfD, přičemž německý politický systém stále vyžaduje koalice mezi stranami.

Opozice i koaliční partneři se vyjadřují k tomu, že takové kroky nemohou být implementovány bez širšího politického konsensu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová varovala před zneužíváním takového tragického činu k populistickému jednání, které by mohlo přinést více škody než užitku.

Témata:  Německo Friedrich Merz

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.