Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Záhadná úmrtí slonů v Africe vyřešena? Testy cosi ukázaly

Sloni, ilustrační fotografie
Sloni, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Pravděpodobnou příčinou záhadného úhynu několika stovek slonů v Botswaně by mohly být podle předběžných testů toxiny přírodního původu, sdělil agentuře Reuters Cyril Taolo, ředitel oddělení pro divokou přírodu národních parků Botswany.

Taolo také uvedl, že nyní se odborníci zaměří na možné environmentální příčiny, jako jsou toxiny produkované bakteriemi ve vodních plochách.

Mrtví sloni byli nalezeni v oblasti delty řeky Okavango na severozápadě Botswany. Úřady nejprve hovořily o 154 zvířatech, později se jejich počet zvýšil o dalších více než sto. Jejich těla byla netknutá, což svědčí o tom, že se nestala terčem pytláků, kteří slony loví kvůli klům.

Vzorky tkání mrtvých zvířat byly zaslány k rozboru do několika zemí včetně USA. Z analýz podle Taoly zatím vyplývá, že příčinou úhynu nejspíše nebyla infekční choroba: "Dostali jsme výsledky několika testů ze zahraničí včetně USA. Podle nich je velice nepravděpodobné, že by smrt zapříčinil infekční patogen," uvedl. Vyšetřování již dříve vyloučilo jako možný důvod smrti antrax, tedy sněť slezinnou, která v části Botswany občas postihuje divoká zvířata.

V Botswaně žije téměř třetina všech afrických sloních jedinců a stáda se tam stále zvětšují - zatímco na konci 90. let v zemi žilo 80.000 slonů, nyní je jich 130.000. Podle agentury Reuters se o tento příznivý trend zasloužila i dobrá správa rezervací.

Témata:  sloni,  Botswana,  zvířata,  Afrika

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.