Zaměstnanci Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které zadrželi izraelské bezpečnostní složky, hovořili o špatném zacházení a mučení v době zadržení. Upozornil na to ve čtvrtek ředitel UNRWA Philippe Lazzarini, uvedl server The Guardian.
Lazzarini požaduje v této souvislosti nezávislé vyšetřování. Je také podle něj třeba, aby někdo nesl odpovědnost za "očividné porušení chráněného statusu humanitárních pracovníků, operací a zařízení určeného mezinárodním právem".
"Jinak vznikne nebezpečný precedens a bude ohrožena humanitární činnost po celém světě," uvedl Lazzarini v Radě bezpečnosti OSN.
Podle Lazzariniho čelí UNRWA obrovskému tlaku, přičemž probíhá také kampaň na ukončení činnosti této agentury OSN. Lazzarini uvedl, že výzvy k zavření UNRWA nesouvisí s dodržováním humanitárních zásad. Jejich cílem je podle něj místo toho "skoncovat s postavením uprchlíků u milionů Palestinců".
Lazzarini ve čtvrtečním prohlášení varoval, že případné odstavení UNRWA by mělo "trvalé následky". "V krátkodobém horizontu by se prohloubila humanitární krize v Pásmu Gazy a urychlil by se nástup hladomoru. V dlouhodobém horizontu by byl ohrožen přechod od příměří ke 'dni poté' tím, že by traumatizované obyvatelstvo přišlo o základní služby," uvedl.
Zároveň poukázal na to, že by bylo ohroženo i vzdělání palestinských dětí, a tím by byla "odsouzena k zoufalství" celá generace, což by jen podpořilo hněv a nekonečný koloběh násilí. Lazzarini proto vyzval členy Rady bezpečnosti OSN, aby chránili úlohu UNRWA.
UNRWA na konci března uvedla, že Izrael jí definitivně zakázal dodávat pomoc na sever Pásma Gazy, kde je nejvyšší hrozba hladomoru.
"Izraelské úřady informovaly OSN, že už nebudou schvalovat žádné potravinové konvoje UNRWA na sever (Pásma Gazy). Je to nehorázné a záměrně se tím brání pomoci při záchraně životů během člověkem způsobeného hladomoru. Toto omezení musí být zrušeno," napsal ředitel UNRWA Philippe Lazzarini v příspěvku na sociální síti X.
Mluvčí UNRWA Juliette Toumová sdělila, že rozhodnutí o zastavení dodávek humanitární pomoci agentury OSN do severní části palestinské enklávy bylo oznámeno v neděli bez uvedení důvodu. Izrael zatím k uvedenému prohlášení nepodal žádné stanovisko.
Náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths označil UNRWA za "srdce humanitární pomoci v Gaze" a zdůraznil v neděli, že rozhodnutí blokovat potravinové konvoje do severní části Pásma Gazy pouze přibližuje tisíce lidí hladomoru. Dodal: "Toto rozhodnutí musí být zrušeno."
UNRWA čelí obviněním Izraele, že 12 z 30 000 zaměstnanců se podílelo na útocích Hamásu dne 7. října 2023. OSN propustila zmíněné zaměstnance a zahájila interní i mezinárodní vyšetřování této situace.
Poslední hodnocení potravinové bezpečnosti, prováděné pod záštitou OSN, nedávno varovalo, že polovina populace Pásma Gazy trpí "katastrofálním" hladem. Pokud nedojde k okamžitému zásahu, do května by sever Pásma Gazy mohl čelit hladomoru.
Izrael ale v úterý zpochybnil tvrzení Spojených států, OSN a více humanitárních organizací, že obyvatelstvu palestinského Pásma Gazy hrozí hladomor.
Mluvčí izraelského Úřadu pro koordinaci vládních aktivit na (palestinských) územích (COGAT) pro zpravodajský server The Times of Israel (TOI) uvedl, že hlavním problémem není nedostatek humanitární pomoci, ale spíše její distribuce v Pásmu Gazy.
Dodal, že Izrael činí veškeré úsilí, aby do Pásma Gazy dopravil co největší množství pomoci, a že nebyl stanoven "absolutní limit na množství pomoci" pro Gazu.
Izrael se snaží diverzifikovat způsoby, jakými pomoc do Pásma Gazy doručuje, včetně námořního koridoru z Kypru, shazování pomocí vrtulníků či letadel a konvojů aut přes průchod u kibuce Be'eri, nacházejícího se v blízkosti severního okraje Pásma Gazy.
Mluvčí také informoval, že Izrael je schopen na průchodech v Kerem Šalom a Nicana kontrolovat 44 kamionů za hodinu, což je mnohem více než množství, které se následně rozdistribuuje v Pásmu Gazy.
Mluvčí COGAT reagoval na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka. Upozornil, že vážná omezení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy v kombinaci s vojenskou ofenzívou izraelské armády by mohla být považována za válečný zločin. Posuzovat by to měly mezinárodní soudy, tvrdí Türk.
"Rozsah pokračujících izraelských omezení pro vstup pomoci do Gazy spolu se způsobem, jakým pokračuje v nepřátelských akcích, se může rovnat používání hladu jako válečné metody, což je válečný zločin," uvedl Türk.
Výsledky aktualizovaného hodnocení integrované klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) přitom naznačují nejhorší možný vývoj pro Pásmo Gazy, míní Evropská komise (EK) s odkazem na společné prohlášení šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella a eurokomisaře pro krizový management Janeze Lenarčiče.
Po pěti měsících krize v Pásmu Gazy je 100 procent lidí vystaveno potravinové nejistotě, upozornili Borrell a Lenarčič. Na severu čelí hrozícímu hladomoru 70 procent lidí a ve střední a jižní části je polovina obyvatelstva vystavena potravinové nejistotě. Podle předpokladů IPC se situace zanedlouho rychle zhorší a hladomor pravděpodobně zasáhne i jih Pásma Gazy.
"Tohle je bezprecedentní. Žádná analýza IPC nikdy nikde na světě nezaznamenala takovou úroveň potravinové nejistoty. Úroveň akutní podvýživy od poslední zprávy stoupá alarmujícím tempem a už nyní jsme svědky úmrtí dětí v důsledku hladovění," uvádí se ve společné zprávě .
Oba představitelé EK zdůraznili, že hlad nelze použít jako "válečnou zbraň" . Podle nich jde o katastrofu způsobenou člověkem. "V důsledku konfliktu už zemřelo více než 30.000 lidí, velkou část z nich tvoří děti, a počet obětí může rapidně vzrůst v důsledku hladu nebo nemocí. Je naprosto nezbytné jednat," uvedli Borrell a Lenarčič.
Témata: UNRWA, Izrael, Izraelská armáda
Související
6. srpna 2024 12:37
