Západ podle slovenského premiéra Hegera nesmí polevit v tlaku na Putina

Později Heger novinářům řekl, že Bratislava chce podporovat evropskou perspektivu Ukrajiny a co nejrychlejší odbourání závislosti EU na dovozu energií z Ruska a následné ukončení odběru surovin z této země.

"Nesmíme polevit. Musíme být odhodlaní, než on padne. Je potřeba najít způsob, jak probudit ruský lid, aby se rozhodl pro svou budoucnost, která nebude válečná," uvedl Heger před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu.

Putin podle Hegera nepřipouští kompromis, neustupuje ani o milimetr, a dokud nedosáhne všeho, nebude spokojen. "Problém je v Kremlu, to je jádro problému. Ukrajina vůbec není problém, Ukrajina je oběť," řekl Heger. Dodal, že západní sankce na Rusko mají svůj vliv, byť Putina v jeho tažení nezastavily.

"Poslední dny ukazují, že tento člověk nemá žádné limity, co se týče brutality. Překračuje všechny limity, které jsme viděli ve druhé světové válce. Tento člověk je úplné zvíře. Dlouho jsme jednali s Putinem v rukavičkách. Máme na to, abychom ho zastavili tak, že se nedostane ani do Kyjeva," řekl Heger.

Bratislava podle Hegera podporuje kromě jiného zmrazení ruských aktiv, ale i sankce, které sníží hodnotu ruské měny, stejně jako i další izolaci Ruska.

EU, Spojené státy a další země už uvalily na Rusko v reakci na jeho invazi na Ukrajinu sankce například v oblasti ekonomiky a financí. Řada firem také ohlásila přerušení činnosti v Rusku.

Slovensko podporuje evropskou perspektivu Ukrajiny a chce, aby Kyjevu v této záležitosti pomáhala EU. "Vypracovali jsme základní teze. První je, že jim poskytneme ekonomickou pomoc v obnově země po skončení války. Druhý krok je, že jim poskytneme přístup k našim institucím," řekl Heger novinářům při odletu na summit státníků EU. Vyslovil se rovněž za užší spolupráci evropských zemí v obraně.

Předseda slovenské vlády zopakoval, že Bratislava prosazuje, aby se Evropa stala nezávislou na dovozu energií z Ruska. "Jednoznačně podporujeme co nejrychlejší odpojení od ruských zdrojů, podporujeme energetickou nezávislost Evropy od ruských zdrojů," řekl Heger.

Stávající přepravní kapacity podle premiéra zatím nedokážou plně nahradit dovoz ruského plynu z jiných zdrojů; Rusko se na dodávkách plynu do EU podílí 40 procenty, Slovensko svou spotřebu ropy a plynu pokrývá ve značné míře dovozem těchto suroviny právě z Ruska.

Spojené státy dříve v tomto týdnu oznámily zákaz dovozu ruské ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska. Británie zase ohlásila, že do konce letošního roku postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů. Naopak, německý kancléř Olaf Scholz se vyslovil proti zákazu dovozu ruské ropy, podle něj se Německo neobejde ani bez ruského plynu.

Sněmovní branný výbor podpořil vyslání vojáků na Slovensko

Sněmovní branný výbor na dnešním zasedání podpořil vyslání až 650 vojáků na Slovensko, které ve středu schválila vláda. Většina bude působit v mnohonárodní jednotce Severoatlantické aliance (NATO), česká armáda jí bude velet. Menší část bude Slovensku pomáhat se zvládáním migrace z Ukrajiny napadené Ruskem. Pro usnesení hlasovalo všech 15 přítomných členů výboru. Misi musí odsouhlasit Parlament.

Mandát bude platný do 30. června 2023, náklady obrana odhaduje asi na 540 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, s migrací bude pomáhat další dvacítka. Zbytek mandátu je určen jako rezerva například pro střídání vojáků.

Působení českých i dalších aliančních vojáků ve středu schválila i slovenská vláda. Na svém území povolila přítomnost maximálně 2100 vojáků, z toho 600 českých. Již v pondělí slovenský kabinet odsouhlasil českou pomoc 50 vojáků, kteří se zapojí do chodu stanového tábora pro uprchlíky.

Vytvoření bojového uskupení na Slovensku je součástí snahy NATO posílit své východní křídlo po útoku Ruska na Ukrajinu. Zapojit by se do něj měly také Polsko, Slovinsko a USA, Německo s Nizozemskem slíbily zajištění protivzdušné obrany včetně vyslání systému Patriot. Podobné jednotky by měly vzniknout i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

Senátní zahraniční a bezpečnostní výbor návrh podle Černochové probere v úterý. Očekává, že vojáci vyjedou na Slovensko v příštích týdnech.

Vznikající jednotka by měla mít asi 1500 vojáků, Česko jí bude velet. Znamená to, že v misi musí být stálý český kontingent o síle minimálně 400 vojáků, a to včetně týmu Vojenské policie a jednotky bojové a logistické podpory.

Mandát, který ve středu vláda schválila, zahrnuje také vyslání logistické jednotky o síle až 50 vojáků. Ti budou mít na Slovensku na starosti vybudování a provoz humanitární základny pro ukrajinské uprchlíky u Liptovského Mikuláše. Armáda již vojáky na místo poslala, do schválení mandátu v zemi budou formálně na cvičení. Na Slovensko přivezli stany nebo sociální zařízení.

Vláda již dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.

Témata:  Slovensko,  Vladimír Putin