Ze západu Trump, z východu Putin. Evropská unie je v pasti

Paříž tvrdě hájí stanovisko, že evropské peníze by měly směřovat pouze do evropských obranných programů. Ostatní země, včetně Německa, Polska, Nizozemska a pobaltských států, však varují, že odmítnutí amerických zbrojařů by mohlo popudit prezidenta USA Donalda Trumpa, což by mohlo oslabit transatlantické vztahy.

„Pokud teď investujeme miliardy do obranných kapacit a zároveň pevně zavřeme dveře americkému obrannému průmyslu, myslíte, že to bude v Mar-a-Lago dobře přijato?“ položil řečnickou otázku jeden z evropských diplomatů s odkazem na Trumpovu rezidenci na Floridě.

Francie, coby jediná jaderná velmoc v EU, zdůrazňuje, že evropská bezpečnost by neměla být závislá na Spojených státech. Ostatní země ale argumentují, že strategická spolupráce s USA je klíčová, a to nejen kvůli ruské hrozbě, ale také kvůli politické realitě, kterou představuje Trumpovo nepředvídatelné vedení.

Cílem summitu je najít společnou cestu pro vývoj vojenského vybavení financovaného z rozpočtu EU. Napětí však vyvolává otázka, do jaké míry by se měly na těchto projektech podílet neevropské firmy. Státy v blízkosti Ruska, například Polsko a pobaltské země, dávají přednost rychlému nákupu osvědčených zbraní, a to i od amerických výrobců.

„Máme zájem o nejlepší dostupnou výzbroj, která může být dodána co nejrychleji,“ uvedl polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Polsko již utratilo přibližně 60 miliard dolarů za americké zbraně a další miliardy za jihokorejskou techniku.

Jedním z hlavních důvodů, proč tolik evropských zemí preferuje nákup amerických zbraní, je snaha udržet si Trumpovu přízeň. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že Evropa musí prokázat Spojeným státům ekonomickou vstřícnost, aby Trump viděl smysl v udržování transatlantické aliance.

Francie se však obává, že přílišná závislost na USA oslabí evropskou obrannou autonomii. Řecký náměstek ministra obrany Yiannis Kefalogiannis minulý týden podpořil francouzskou argumentaci a uvedl, že podpora evropského obranného průmyslu je klíčová, zejména pokud by NATO bylo pod tlakem během druhého Trumpova mandátu.

Paříž odmítá tvrzení, že je v izolaci. „Neexistuje rozpor mezi těmi, kdo chtějí kupovat americké zbraně, a těmi, kdo chtějí evropské finance směřovat do evropského průmyslu,“ uvedl představitel Elysejského paláce.

Jedním z nejdiskutovanějších bodů summitu je financování evropského obranného průmyslu. Stávající program Evropského obranného průmyslu (EDIP) ve výši 1,5 miliardy eur je považován za pouhou ochutnávku rozsáhlejších investic, které EU plánuje v nadcházejících letech. Polsko a pobaltské země prosazují zvýšení rozpočtu na obranu na 100 miliard eur do roku 2027, přičemž by část těchto prostředků měla být použita na nákup zbraní od neevropských spojenců NATO.

Evropská komise již dříve navrhla, aby Unie během příštích deseti let investovala až 500 miliard eur do obrany. Realita je však taková, že Spojené státy z evropského zbrojního trhu profitují mnohem více než domácí výrobci. Mezi polovinou roku 2022 a polovinou roku 2023 šlo 63 % všech evropských obranných zakázek americkým firmám a dalších 15 % dalším neevropským výrobcům.

Jednání se zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte, který se snaží udržet otevřenou komunikaci s Trumpem a zároveň přesvědčit evropské země, aby pokračovaly v nákupu amerických zbraní.

Zvláštní pozornost bude věnována také britskému premiérovi Keiru Starmerovi, který se vůbec poprvé od brexitu zúčastní takového summitu. Británie chce hrát aktivnější roli v evropské bezpečnosti a zároveň udržet si dobré vztahy s Trumpem.

Šéf Evropské rady António Costa čelí nelehkému úkolu najít mezi členskými státy kompromis. Podle jednoho z evropských představitelů je situace tak složitá, že ji lze přirovnat k „otevřené operaci srdce na vrcholovém sportovci“.

Costa ve svém dopise lídrům EU upozornil na závažnost situace: „Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Musí být odolnější, efektivnější, autonomnější a spolehlivější bezpečnostní a obrannou silou.“

Očekávání ohledně konkrétních průlomových rozhodnutí jsou však nízká.

Bývalý italský velvyslanec při EU Piero Benassi shrnul situaci následovně: „Brusel se pokusí vyslat pozitivní signál, ale obávám se, že to bude stále daleko od toho, co by si současná geopolitická situace vyžadovala.“

Výsledek summitu tak pravděpodobně nebude revoluční, ale spíše kompromisní – Evropská unie bude nadále hledat rovnováhu mezi budováním vlastní obranné autonomie a zachováním transatlantických vazeb. 

Témata:  EU,  Donald Trump