Zelenskyj Macrona žádal o svolání kontaktní skupiny k východní Ukrajině

V posledních dnech jsou odtud hlášeny přibývající incidenty mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Putin a Macron se vyslovili pro diplomatické řešení situace prostřednictvím jednání. Podle francouzských zdrojů se dohodli, že se v pondělí uskuteční třístranná schůzka zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Putin prohlásil, že Spojené státy a NATO by měly reagovat na požadavek bezpečnostních záruk pro Rusko. Podle Kremlu očekává Moskva konkrétní a věcnou reakci. Putin podle prohlášení Kremlu, z něhož citovala agentura TASS, zopakoval, že je třeba, aby USA a NATO braly ruské požadavky záruk vážně.

Podle Putina dodávky moderních zbraní a munice na Ukrajinu podporují v Kyjevu myšlenku vojenského řešení v Donbasu. V luhanské a doněcké republice to vede k utrpení civilistů, kteří se musejí evakuovat do Ruska a chránit se tam před ostřelováním, tvrdí hlava Ruska.

Putin francouzského prezidenta ujistil, že má v úmyslu stáhnout ruské vojáky z Běloruska, kde bylo prodlouženo cvičení ruské a běloruské armády, jež mělo skončit dnes. "Bude to třeba ověřit, což si vyžádá čas," uvedl Macronův úřad.

Macron se má ještě dnes spojit s americký prezidentem Joem Bidenem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Francouzská média nevylučují ani Macronovo jednání s premiéry Británie a Itálie Borisem Johnsonem a Mariem Draghim.

Macron se po jednání s Putinem spojil telefonicky s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který požadoval svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě Ukrajiny. "Podporujeme rychlé svolání třístranné kontaktní skupiny a okamžitý klid zbraní," řekl Zelenskyj o obsahu jednání. Třístranná kontaktní skupina zahrnuje Ukrajinu, Rusko a OBSE .

Na východě Ukrajiny přibývá incidentů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Moskva navíc tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala i ruské území. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba to dnes popřel a vyzval k mezinárodnímu vyšetření těchto incidentů. "Nemáme co skrývat, víme, že se Ukrajina ničeho takového nedopustila," řekl Kuleba.

Rusko v sobotu ohlásilo výbuch granátů v Rostovské oblasti asi kilometr od ukrajinské hranice a poblíž samozvané Luhanské lidové republiky. Byly zničeny dva domy, ale nikdo nebyl zraněn. Luhanští povstalci zase podle agentury TASS tvrdí, že v jejich regionu si ukrajinská agrese vyžádala životy dvou civilistů a vedla ke zničení pěti domů.

Západ by měl podle Kyjeva zavést proti Rusku aspoň část sankcí už teď

Západ by měl už nyní zavést do praxe aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Později se k němu připojili i litevský a lotyšský ministr zahraničí. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. Ukrajinští politici se ale domnívají, že by se nemělo čekat až na ruský vpád. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však takový postup odmítl.

"Rusko je třeba zastavit teď. Vidíme, jak se věci vyvíjejí," řekl Kuleba.

Bělorusko a Rusko prodloužily společné vojenské manévry, které se konaly na běloruském území poblíž ukrajinské hranice a měly původně skončit dnes. Zároveň pokračují ozbrojené srážky mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

"Je čas jednat. Říkám oficiálně, že existují všechny důvody zavést nyní aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku," prohlásil Kuleba.

Konečná podoba sankcí není zatím jasná. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého budou tvrdší než ty za ruskou anexi Krymu v roce 2014. USA nepočítají s tím, že by v první fázi sankce zahrnuly odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT. Hovoří se o omezení exportu komponentů vyráběných v Rusku a sankcionování oligarchů s vlivem na prezidenta Vladimira Putina.

Litva a Lotyšsko, které jsou členy Evropské Unie i NATO, také vyzvaly okamžitým sankcím proti Rusku a k dalšímu posílení východního křídla Severoatlantické aliance. Skutečnost, že ruské jednotky zůstávají v Bělorusku, je v rozporu s předchozími ujištěními Moskvy a představuje "změnu pro bezpečnost států NATO sousedících s Běloruskem". Na twitteru to napsal litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Jeho lotyšský protějšek Edgars Rinkevics uvedl: "Je jasné, že transatlantické společenství musí začít uplatňovat sankce proti Rusku a že NATO by mělo v regionu rozmístit více sil."

Šéf americké diplomacie Blinken nicméně stanici CNN řekl, že USA nechtějí sankce zveřejnit předem, protože by to Rusku umožnilo se na ně připravit. "Účelem sankcí je v první řadě snaha odradit Rusko od války," řekl. "Jakmile je spustíte, je odstrašující účinek pryč. A o tento účinek se do poslední chvíle budeme snažit," uvedl Blinken. Dodal, že USA a NATO daly Moskvě jasně najevo, že na její případnou invazi na Ukrajinu tvrdě odpoví.

Témata:  Volodymyr Zelenskyj,  Emmanuel Macron,  Ukrajina,  protiruské sankce