Zelenskyj oslovil řecký parlament, promluvili i ukrajinští vojáci řeckého původu

V projevu promluvilo i několik mužů ukrajinsko-řeckého původu, kteří bojovali o Mariupol, nyní zcela zničený ruskými vojsky.

"Neposlouchejte mě, poslechněte si bratra bojujícího v Mariupolu," řekl dnes řeckým poslancům Zelenskyj. Poté promluvil Ukrajinec řeckého původu jménem Michal, který řekl, že jeho děda bojoval proti nacistům a on nyní proti Rusům v Mariupolu. Pak promluvil druhý Ukrajinec s řeckými kořeny, který požádal o humanitární pomoc pro toto město na jihovýchodě Ukrajiny.

Zelenskyj zmínil také heslo řeckých bojovníků za nezávislost z 19. století: "Svobodu nebo smrt". Řekl, že toto platí nyní i pro jeho zemi. "Ukrajinci dělají to samé nyní tváří v tvář ruské agresi," citovala Zelenského řecká média.

Zelenskyj poděkoval za humanitární pomoc i protiruské sankce a vyzval k jejich dalšímu zpřísnění. "Naučíme Rusko a každého dalšího možného agresora, že ti, kdo volí válku, vždycky prohrají," řekl ukrajinský prezident. "Rusové se probudili ze svého snu, že mohou dobýt Ukrajinu. Nesmíme jim dovolit zničit naše společné kulturní dědictví," dodal s tím, že ruský útok není mířen jen vůči Ukrajině, ale vůči Evropě.

"Nedopusťme, aby se Mariupol stal Thermopylami, kde umírali hrdinové," řekl také Zelenskyj s odkazem na velkou bitvu starověku, při níž Řekové hrdinně vzdorovali perské expanzi, ale nakonec podlehli přesile.

Videoprojev prezidenta Zelenského byl dalším z řady jeho vystoupení k parlamentům různých zemí. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil například k zákonodárným sborům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele, Itálie, Španělska, Japonska či k europoslancům. Dnes odpoledne promluví ke kyperskému parlamentu. Řecká média spekulují, zda zmíní podobnost ruské invaze s tureckým vpádem na Kypr z roku 1974, po němž se ostrov rozdělil na řeckou a tureckou část a dosud se nesjednotil. Podle některých to Zelenskyj neudělá kvůli dobrým vztahům s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se v této válce snaží o zprostředkování míru.

V Mariupolu žila před ruskou invazí početná řecká menšina. I proto dnes řecký ministr zahraničí Nikos Dendias oznámil, že Řecko požádá Mezinárodní trestní soud (ICC) o vyšetřování možných válečných zločinů v tomto městě, v němž před ruskou invazí žilo na 400.000 lidí. V obklíčeném a vybombardovaném městě stále zůstávají desítky tisíc lidí. Při příjezdu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu Dendias také řekl, že bude apelovat na své kolegy, aby se snažili ochránit ukrajinskou Oděsu, aby se tento černomořský přístav vyhnul osudu Mariupolu. Dendias Oděsu navštívil minulý víkend, uvedla agentura Reuters.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  Řecko,  Volodymyr Zelenskyj,  válka na Ukrajině