V Moskvě dnes zemřel maršál Dmitrij Jazov, který byl sovětským ministrem obrany a jedním z hlavních pučistů, kteří se v roce 1991 postavili proti prezidentu Michailu Gorbačovovi.
Agentura Interfax s odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany oznámila, že zemřel ve věku 95 let po dlouhé nemoci. V letech 1979-80 Jazov velel sovětským okupačním vojskům v Československu.
Умер маршал Советского Союза Дмитрий Язов https://t.co/v33Aojd41X
— Интерфакс (@interfax_news) February 25, 2020
Ministrem obrany Sovětského svazu se stal dva dny po skandálním přistání letounu Mathiase Rusta u bran Kremlu a tuto funkci zastával v letech 1987 až 1991, tedy v době stahování sovětských vojsk z Afghánistánu. Maršálem se stal v roce 1990 a po neúspěšném pokusu o převrat ze srpna následujícího roku musel odejít do penze.
Pokus o puč selhal poté, co tisícovky lidí vyjádřily svůj nesouhlas se zastánci tvrdé linie a podpořily směřování k demokracii. V čele demokratizačního hnutí stál pozdější ruský prezident Boris Jelcin a ten v roce 1994 pučisty amnestoval.
"Jako ministr obrany měl Dmitrij Jazov v srpnu 1991 v rukou dostatek nástrojů, aby změnil běh dějin. Nevyužil je - a tím vstoupil do dějin," napsal v nekrologu k úmrtí posledního sovětského maršála list Kommersant. Připomněl, že krajně konzervativní Jazov se za svou roli v puči kál.
Současný prezident Vladimir Putin roku 2004 Jazova vyznamenal řádem, který se uděluje za "výkony v prospěšných sociálních činnostech".
Po Jazovově smrti jako posledního sovětského maršála zbývá z někdejších pučistů naživu podle agentury AFP už jen Oleg Baklanov, který býval v Sovětském svazu ministrem všeobecného strojírenství (z této funkce řídil raketový a kosmický průmysl) a později tajemníkem komunistické strany pro obranu.
Jazov se jako ministr obrany podílel potlačování hnutí směřujících k nezávislosti sovětských republik. Loni soud v litevském Vilniusu odsoudil Jazova v nepřítomnosti k deseti letům vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Dopustil se jich podle verdiktu v lednu 1991, kdy při útoku sovětských vojáků proti vilniuskému televiznímu centru zahynulo 14 lidí a dalších více než 700 utrpělo zranění. Incident tehdy urychlil proces rozpadu Sovětského svazu.
Maršál měl také podíl na krvavém potlačení hnutí za nezávislost Ázerbájdžánu v lednu 1990; tehdejší "černý leden" si vyžádal nejméně 147 mrtvých civilistů a na 800 zraněných. Podle jednoho z někdejších vůdců hnutí za nezávislost Issu Gambara zesnulý maršál "zůstane v paměti ázerbájdžánského lidu zločincem", uvedla AFP.
Jazov vstoupil do Rudé armády v 17 letech za druhé světové války, kterou přežil navzdory četným zraněním. Střepina z vybuchlého granátu mu zůstala v hlavě až do smrti.
Témata: Rusko, úmrtí, Michail Gorbačov
Související
19. listopadu 2024 17:54
19. listopadu 2024 11:55
18. listopadu 2024 17:25
17. listopadu 2024 15:58
