Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žena protestovala u voleb v Rusku proti válce. Soud ji poslal do vězení

Věznice, ilustrační fotografie
Věznice, ilustrační fotografie
Foto: Original Communications

Soud v Rusku ve středu odsoudil ženu k osmi dnům vězení za to, že na hlasovací lístek během víkendových prezidentských voleb fixem napsala "Ne válce" na protest proti ruské invazi na Ukrajinu.

Během voleb docházelo v Rusku k ničení volebních archů. Někteří voliči se dokonce pokusili podpálit volební místnosti a polít volební urny barvou.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém vítězném projevu varoval, že s Rusy, kteří se něčeho takového dopustili, se bude třeba vypořádat.

Okresní soud v Petrohradu ve středu nařídil Alexandre Čiriatievové osm dní odnětí svobody. Uznal ji vinnou z výtržnictví a za "diskreditaci ruských ozbrojených sil" jí uložil pokutu 40.000 rublů (440 dolarů).

"Čiriatievová vzala hlasovací lístek a červeným fixem napsala na zadní stranu hlasovacího lístku 'Ne válce' předtím, než jej vhodila do volební urny ," objasnil soud s tím, že tímto způsobem poškodila státní majetek.

Podle soudu k jejímu počinu došlo v neděli, v poslední den prezidentských voleb, kdy ruské opoziční skupiny vyzvali k protestům proti volbám, ve kterých bylo Putinovo vítězství jednoznačné.

Témata:  Rusko věznice

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.