Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žena v Rusku pustila hymnu a balonek. Soud ji poslal na 12 let do vězení

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Vojenský soud v Moskvě odsoudil mladou Ukrajinku na 12 let vězení za šíření dezinformací o ruské armádě a účast v teroristické organizaci. Podle soudu se Chrystyna Ľubašenková těchto činů dopustila loni v květnu, když z okna svého pronajatého bytu poblíž Moskvy pustila nahrávku s protiválečným projevem a ukrajinskou hymnou a když v Moskvě vypustila balóny s bílo-modro-bílou vlajkou.

Šíření protiválečného projevu a hymny bylo vyšetřovateli kvalifikováno jako dezinformace o ruské armádě, uvedl server BBC.

Vypuštění balonů s modrými a žlutými barvami z vyhlídky na Vrabčích horách bylo soudem označeno za projev příslušnosti k teroristické organizaci, protože bílo-modro-bílá vlajka je symbolem legie Svoboda Ruska, která bojuje po boku ukrajinské armády a kterou ruské úřady označily za teroristickou.

Ľubašenková a její právník vypověděli, že činy spáchala na objednávku za příslib peněz. K dalším akcím ji objednatelé nutili výhrůžkami a vydíráním, že její dvě dcery, které zůstaly s prarodiči ve Švýcarsku, budou rodině odebrány a umístěny do dětského domova.

Podle zpravodajského webu Mediazona Ľubašenková po vypuknutí války na Ukrajině uprchla se svými dětmi a nemocnými rodiči z Kyjeva do Švýcarska. Tam jí náhodný známý slíbil peníze na cestu do Moskvy a odměnu za provedení protiválečného protestu. Když později odmítla další požadavky, začal jí údajně vyhrožovat.

Podle právníka muž, který ji k těmto činům navedl, se vydával za uprchlíka z Ukrajiny. Advokát upozornil, že policisté, kteří Ľubašenkovou v Moskvě zadrželi, o jejím plánu s balony věděli předem, i když ona o tom nikoho neinformovala.

Advokát žádal soud o zamítnutí případu kvůli nedostatku důkazů o trestném činu, zatímco prokurátor požadoval 15letý trest.

Témata:  Rusko soudy

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.