Dunaj

Most SNP v Bratislavě, Slovensko

Slovensko se připravuje na extrémní počasí. Kromě Moravy stoupne i Dunaj

Na extrémní srážky a následné povodně se připravuje i sousední Slovensko. Tamní experti očekávají, že nejkritičtější situace bude na řece Moravě a jejích přítocích, přičemž není vyloučeno dosažení třetího stupně povodňové aktivity. Na Dunaji se očekává maximálně druhý stupeň, napsala agentura TASR.

Ilustrační fotografie

V Budapešti došlo k srážce lodí. Za tragédii na Dunaji může ukrajinský kapitán

Svět

Maďarští prokurátoři obžalovali ukrajinského kapitána lodi Viking Sigyn ze způsobení květnové srážky s výletní lodí na Dunaji v Budapešti. Uvedly to dnes tiskové agentury. Nejtragičtější nehoda na Dunaji za více než půl století si vyžádala 28 životů. Policie 64letého kapitána Jurije C. vyšetřovala kvůli podezření z pochybení, jež vedlo k mnoha úmrtím, a z 35násobného neposkytnutí pomoci. Kapitánův obhájce již dříve odmítl, že by jeho klient chyboval.

Potopení lodi Hableány na Dunaji v Budapešti (29.5.2019).

Sedm mrtvých si vyžádalo potopení lodi na Dunaji

Svět

Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 21 se pohřešuje poté, co se ve středu pozdě večer na Dunaji v centru Budapešti po střetu s jiným plavidlem potopila loď s jihokorejskými turisty. Podařilo se zachránit sedm osob. Podle mluvčího maďarských záchranářů jsou naděje na vypátrání dalších přeživších minimální. Jde o jedno z nejhorších lodních neštěstí mimo moře v Evropě za poslední dekády.

Aktuálně se děje

4. června 2026 16:05

Miliardář Vítek má zbourat vilu ve Francii. Rozhodl tak už třetí soud

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).