Většina majitelů rodinných domů už provedla nějaké úpravy ke snížení energetické náročnosti bydlení, více než polovina v nich chce pokračovat i v letošním roce. Tři čtvrtiny lidí, kteří přistupují k rekonstrukcím, je hradí z vlastních úspor, jen malá část využívá hypotéku nebo stavební spoření. Vyplývá to z průzkumu Stavební spořitelny České spořitelny (SSČS), který má ČTK k dispozici.
Bývalý český premiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dnes v Paříži hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o válce na Ukrajině a o řešení energetické krize v Evropě. Jednání trvalo zhruba 40 minut, sdělil ve vyjádření pro ČTK Babiš.
Letošní rok nebude jednoduchý, ale Česká republika ho zvládne, je přesvědčen premiér Petr Fiala (ODS). I když Česko neprožívá jednoduché období, není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním, řekl v dnešním novoročním projevu. Věří, že se začnou projevovat přijatá opatření a sníží se inflace i ceny.
Náklady na státní kompenzace zaváděné kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu by příští rok neměly přesáhnout 200 miliard korun. V návrhu vládního nařízení o kompenzacích poskytovaných v souvislosti se stanovením maximálních cen to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Skutečné náklady by ale podle něj měly být nižší.
Oznámení Ruska o zákazu vývozu ropy do zemí, které dodržují cenový strop dohodnutý skupinou předních ekonomik světa G7, je podle analytiků nejnovější známkou toho, že globální energetické trhy vstupují do nové éry. Zároveň však analytici upozorňují, že není pravděpodobné, že by oznámení mělo krátkodobý dopad na ceny ropy, protože trhy se řídí spíše statistickými údaji a konkrétními činy než slovy, uvedla zpravodajská televize CNBC.
Vláda se dohodla s největšími obchodníky s energiemi na podobě kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu. Na twitteru to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Dohodnutý mechanismus kompenzací podle něj bude vláda schvalovat na začátku ledna. Dohodu potvrdily energetické společnosti. Kompenzace by firmy měly dostávat zálohově za každý měsíc, systém se může během roku změnit.
Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Kabinet zároveň schválil dotační program pro tuzemské teplárenské společnosti, který má omezit růst cen tepla z centrálního vytápění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Německý parlament dnes schválil regulaci cen zemního plynu, dálkového tepla a elektřiny pro domácnosti, firmy i velké průmyslové podniky. Opatření, k jehož financování zřídilo Německo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), potrvá od ledna 2023 až do konce dubna 2024. Stát bude domácnostem dotovat spotřebu do výše 80 procent podle jejich průměru z loňského roku, velkým firmám pak 70 procent.
Vláda dnes schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má motivovat firmy k úsporám. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Kvůli ochlazení počasí v posledních dnech se nyní čerpá ze zásobníků zhruba stejně zemního plynu jako v minulých letech, zásoby tak klesly. Daří se ale držet dříve nastřádanou úsporu ve spotřebě, v zásobnících tak jsou víc než tři miliardy metrů krychlových plynu. Na tiskové konferenci ve Sněmovně to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké podniky je klíčovým opatřením pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu, míra podpory ze strany státu bude přitom stejná jako v jiných státech EU. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Země Evropské unie se dnes opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl. Eurokomisařka Kadri Simsonová konstatovala, že všechny země ukázaly vůli ke kompromisu.
Evropská unie je díky dosavadním krizovým opatřením na začínající zimu energeticky zabezpečená, musí se ovšem připravovat na tu příští. Řekla to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která vyzvala k dotažení aktuálně projednávaných plánů, jako je spuštění společných nákupů plynu. Zároveň hovořila o potřebě dalších investic do odklonu od fosilních paliv a nastínila nový fond na rozvoj takzvaných čistých technologií.
Evropská investiční banka (EIB) poskytne české energetické společnosti ČEZ úvěr 790 milionů eur (zhruba 19,2 miliardy Kč) na modernizaci a rozšíření její distribuční sítě a připojování nových obnovitelných zdrojů energie. ČTK o tom dnes informovala společnost ČEZ. Podle ní jde o dosud nejvyšší půjčku od EIB pro subjekt z České republiky.
Zastropování cen energií i pro velké firmy je logickým krokem, tvrdí analytici oslovení ČTK. Podle nich opatření sice dál zatíží státní rozpočet, je však nutné pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Rozšíření cenového stropu na energie i na velké podniky navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), vláda by o něm měla jednat příští týden.
Na zastropované ceny energií v příštím roce zřejmě dosáhnou i velké firmy. Vyplývá to z návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který je nyní v připomínkovém řízení. Podle něj by pro velké podniky měly platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let.
Zákazníci největšího dodavatele elektřiny v Česku společnosti ČEZ už dostávají nové zálohy za energie, které od ledna počítají se zdražením dodávek na zastropované ceny. Zdražení se týká přes 1,3 milionu odběratelů, přičemž zálohy zatím vzrostly asi třetině z nich. Stejný podíl zákazníků naopak bude platit stejné zálohy jako dosud.
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900.000 lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220.000. S problémy se potýkalo i přes 300.000 důchodců a důchodkyň.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.
V Kyjevě byly k dnešnímu dopoledni téměř zcela obnoveny dodávky elektrického proudu, vody a tepla. Opravy rozvodné sítě, kterou poškodily středeční ruské vzdušné útoky, jsou podle úřadů třímilionové ukrajinské metropole v závěrečné fázi.
Evropská unie příští týden uvádí do praxe dvojici opatření, na kterých se členské země dohodly ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií na firmy a domácnosti. Od čtvrtka začne platit povinnost omezit spotřebu elektřiny v těch částech dne, kdy panuje nejvyšší poptávka. Zároveň v evropském bloku startuje aplikování mechanismu, který státům umožňuje odebírat příjmy elektráren nad určitou hranicí a používat je na ochranu spotřebitelů.
Čeští podnikatelé nemají dostatek informací o státní pomoci ke zmírnění současné energetické krize. Přes 37 procent podniků kvůli tomu nevyužívá některá opatření, na která mají nárok. Uvedla to dnes Hospodářská komora (HK), podle níž je příčinou nedostatečná informační kampaň vlády. Podle průzkumu komory očekává většina firem zhoršení svého hospodářského vývoje v následujícím půlroce.
Výpadky a odstávky proudu na Ukrajině, způsobené ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, mohou trvat až do jara. Uvedl to šéf ukrajinské energetické společnosti Yasno Serhij Kovalenko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu v noci na dnešek opět vyzval Ukrajince, aby šetřili elektřinou.
3. září 2026 21:59
3. září 2026 20:45
3. září 2026 19:38
3. září 2026 18:24
3. září 2026 17:17
3. září 2026 16:02
3. září 2026 14:56
3. září 2026 13:21
3. září 2026 12:33
Pražská mordparta se od nočních hodin zabývá vraždou ženy na jedné z ubytoven v hlavním městě. Smrtícímu útoku měla předcházet hádka mezi partnery. Policisté zadrželi podezřelého muže a zahájili úkony trestního řízení.
Zdroj: Jan Hrabě
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
