Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU se opět neshodla na cenovém stropu pro plyn, podle Síkely je ale shoda blízko

Jozef Síkela
Jozef Síkela
Foto: Facebook Jozef Síkela

Země Evropské unie se dnes opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl. Eurokomisařka Kadri Simsonová konstatovala, že všechny země ukázaly vůli ke kompromisu.

Evropský blok se již od léta snaží najít shodu na parametrech mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. V srpnu šplhaly ceny plynu krátce i přes 300 eur (asi 7320 Kč) za megawatthodinu (MWh), což vedlo řadu členských zemí k zavedení vlastních nákladných opatření na podporu domácností a firem.

Většina států včetně Itálie, Španělska či Polska od té doby požaduje nějakou formu cenového stropu, na podrobnostech se ale zatím neshodly. Menší skupina zemí v čele s Německem naproti tomu omezení cen odmítá kvůli obavám ze zvýšení spotřeby a nedostatku dodávek.

České předsednictví dnes přišlo s již několikátým kompromisním návrhem, který počítal s aktivací omezení cen v případě, že po dobu tří až pěti dnů bude cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) překračovat hodnoty 200 až 220 eur. Její rozdíl od globální průměrné ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) by zároveň musel být nejméně 35 eur.

Podle Síkely dali ministři na začátku schůzky najevo snahu o domluvu a diplomaté se pokusili návrh upravovat, aby našli kompromisní variantu přijatelnou pro všechny země. To se nakonec nepovedlo.

"Myslím, že jsme skoro u cíle, ale nyní si musíme společně sednout a ukázat, že jednota není prázdné slovo. Musíme zajistit, aby se situace ze srpna neopakovala," prohlásil Síkela. Na základě debaty podle něj české předsednictví opatří návrh některými úpravami. Posílí například možnost automatické deaktivace mechanismu, což požaduje Německo. Vyjde vstříc také zemím usilujícím o možnost co nejdříve zhodnotit fungování stropu, k čemuž by mělo dojít už na konci února. Jedinou otevřenou otázkou tak před pondělní schůzkou ministrů bude samotný cenový práh, který mechanismus aktivuje, dodal Síkela.

Některé země se pokoušejí dosáhnout ještě dalšího snížení aktivační ceny pod hodnotu 200 eur, další naopak mluví o vyšších číslech. Podle Síkely bude případná rovnováha "velmi křehká".

O pokroku mluvil po jednání i německý ministr hospodářství Robert Habeck, podle něhož však dnes "nebyly zodpovězeny všechny otázky". Některé země před dnešní diskusí nevylučovaly, že v případě neúspěšné debaty ministrů budou chtít strop řešit na úrovni lídrů na čtvrtečním summitu EU. Podle Síkely to však dnes prakticky nikdo nežádal.

Český ministr zopakoval, že se shodou na cenovém stropu je i nadále spojeno formální schválení předjednaného energetického balíčku obsahujícího společné nákupy plynu a solidární poskytování dodávek zemím v nouzi.

Témata:  Jozef Síkela EU plyn energetika

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 5:00

Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy se v únoru vrátí

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.