Téměř polovina českých podniků letos vlivem výrazného růstu cen surovin, polotovarů a výrobních materiálů, nedostatečné dostupnosti materiálů a vstupních surovin a nepřímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu utlumí své investice. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy. Proti lednovému zjišťování je to výrazné zhoršení.
Na Ukrajinu se z České republiky podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) kvůli obraně vlasti vrátilo asi 50.000 lidí, dalších 100.000 Ukrajinců nepřijede na sezonní práce. Jedná se převážně o fyzicky náročné profese, které vykonávali muži. Uprchlíci z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a staří lidé, je tak nenahradí.
V Česku bylo v březnu vyhlášeno 81 bankrotů obchodních společností, což bylo o 31 více než v únoru. Počet firemních bankrotů tak byl nejvyšší od května 2019. Rovněž bylo vyhlášeno 484 bankrotů podnikatelů, o 43 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.
Podnikatelé z vybraných odvětví zasažení protiepidemickými opatřeními mohou od dnešních 09:00 žádat o příspěvek 500 korun na zaměstnance a den omezení z programu COVID 2022.
Ochota zaměstnávat příchozí z Ukrajiny je u českých firem poměrně velká, mnohé ale nejsou schopné nabídnout místa okamžitě a bez přípravy. Ochotných je na částečný nebo trvalý úvazek zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny 59 procent podniků i s vědomím toho, že jde převážně o ženy, a to většinou s dětmi.
Počet nově prohlášených konkurzů firem v ČR v prvním čtvrtletí činil 178, byl tak o šest procent nižší než ve stejném období loni. Nejvíce šlo o firmy podnikající ve velkoobchodu, maloobchodu, opravách motorových vozidel, zpracovatelském průmyslu a profesních, vědeckých a technických činnostech. ČTK o tom dnes informovala analytická společnost InsolCentrum.
V únoru vzniklo v ČR 2655 nových společností a 1108 jich naopak zaniklo. Za tento měsíc tak přibylo 1547 společností, o 634 více než v lednu a nejvíce za posledních deset měsíců. Zatímco počet nových společností byl o 285 vyšší než v lednu, počet těch zaniklých se naopak o 349 snížil. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, kterou má ČTK k dispozici.
Pro dvě třetiny českých firem má válka na Ukrajině má negativní dopad na jejich podnikání.Stejná část firem dlouhodobě či krátkodobě zaměstnává občany Ukrajiny. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které uskutečnila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ve třetím březnovém týdnu mezi stovkou podniků.
Téměř tři čtvrtiny českých podniků pocítí negativní dopad válečného konfliktu na Ukrajině. Pracovní místa plánují ukrajinským uprchlíkům nabídnout více než dvě třetiny výrobních firem. Podle více než poloviny personalistů by ukrajinští občané mohli pomoci firmám zaplnit pozice, které se jim nedařilo dlouhodobě obsadit.
Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a osoby v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Dopady války na Ukrajině pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků. Téměř každý druhý v jejím důsledku zaznamenává problémy s dodavatelskými řetězci, zvýšené náklady kvůli zdražování energií cítí prakticky všichni. Téměř třetina firem kvůli konfliktu očekává pokles poptávky, zatímco obchodní partnery a odbytiště ztratí 27 procent podniků. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) ze začátku března.
Česká vláda uvažuje o tom, že by odstřihla od veřejných peněz některé rizikové ruské firmy. Zároveň by Praha mohla navrhnout rozšíření sankčního seznamu Evropské unie, na kterém po ruské invazi na Ukrajinu figurují stovky ruských činitelů a desítky subjektů. Před jednáním s unijními kolegy to dnes novinářům v Bruselu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož Česká republika už zmrazila některé účty lidí z unijního seznamu.
Dnešní data o únorové nezaměstnanosti ukazují, že problémem trhu práce není počet lidí bez práce, ale spíše nedostatek pracovníků. Další vývoj je nejistý s ohledem na konflikt na Ukrajině, kdy řadě firem odešli zaměstnanci z Ukrajiny a na druhou stranu přicházejí do ČR uprchlíci, především ženy.
České firmy podnikající v Rusku si nemyslí, že země přistoupí k zabavování majetku zahraničních firem a osob. Obecně se shodují, že na vyhodnocení posledních prohlášení ruských představitelů je příliš brzy a i přes jakékoliv kroky Ruska by to neohrozilo jejich podnikání jako celek. Vyplývá to z vyjádření PPF, Brisk a Totex, které ČTK oslovila.
V lednu v Česku zaniklo 1454 společností, o 34 více než v předchozím měsíci a zároveň nejvíce od prosince 2020. Vzniklo naopak 2370 firem, o 314 méně než v prosinci. Celkem tak v Česku přibylo 916 společností, o 348 méně než v prosinci. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Firmy nahlásily téměř 172.700 pozitivních samotestů svých pracovníků na covid-19. Více než 85.000 bylo ověřeno i metodou PCR, potvrzující test podstoupilo více než 58 procent pozitivních. Potvrdilo se tak více než 84 procent pozitivních výsledků samotestů.
Část firem chce pokračovat v testování zaměstnanců na koronavirus i po dnešním ukončení povinnosti testů dvakrát týdně. Preventivní antigenní testy podle aktuální pandemické situace doporučil podnikům také Svaz průmyslu a dopravy. Vyplývá to z dnešních informací oslovených podniků pro ČTK.
Pozitivní antigenní samotest mělo za měsíc povinného testování ve firmách více než 169.000 lidí. Přes polovina z nich si výsledek potvrdila PCR testem, který se ve více než 84 procentech potvrdil. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Firmy, u kterých tvoří náklady na energie deset a více procent z celkových nákladů budou moci podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) využít úvěry se státní zárukou. Vláda na pomoc vyčlení jednu miliardu korun. Pomoc bude zaměřená na malé a střední podniky, uspokojeno by mělo být až 1800 žadatelů. Ministr to dnes řekl novinářům na tiskové konferenci.
Zaměstnavatelé od začátku plošného testování nahlásili už více než 100.000 pozitivních testů na koronavirus. Téměř 60 procent pozitivních absolvovalo i nepovinný PCR test, který nákazu potvrdil v 84 procentech případů.
Firmy za pondělí nahlásily více než 13.700 pozitivních samotestů svých pracovníků na koronavirus. Od pondělí 17. ledna už jich plošné testování ukázalo přes 80.000. Více než 60 procent pozitivně testovaných v prvních dvou týdnech absolvovalo potvrzující PCR test, 84 procent z nich pozitivní výsledek potvrdilo. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Zaměstnavatelé nahlásili dosud 57.163 pozitivních samotestů na covid-19 svých pracovníků. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Za pondělí až čtvrtek tohoto týdne jich bylo 32.418, což je zhruba o 30 procent víc než za celý první týden testování. Ministerstvo již dříve uvedlo, že testovat ve firmách i školách se bude nejméně do poloviny února.
Při testování zaměstnanců na covid-19 ve firmách mělo podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR pozitivní antigenní test 1,3 procenta pracovníků. Výsledky má od 196 společností, kde se ve dvou kolech testovalo téměř 150.000 pracovníků. U konfirmačních PCR testů, na které odesílá pozitivně testované většina podniků, se část nákaz nepotvrdila.
26. července 2025 21:57
26. července 2025 21:04
26. července 2025 19:33
26. července 2025 18:20
26. července 2025 16:58
26. července 2025 16:06
26. července 2025 15:15
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
