V Číně by dnes u skupiny pacientů nakažených novým typem koronaviru měly začít klinické testy amerického antivirového přípravku remdesivir. Lék před několika lety vyvinul tým vědců v čele s Čechem Tomášem Cihlářem. Informovala o tom dnes agentura Nová Čína.
Nový koronavirus s krkolomným označením 2019-nCoV stále nemá svůj zažitý název, jako tomu bylo v případě dřívějších nových typů virů, které svými epidemiemi upoutaly celosvětovou mediální pozornost. Pojmenování virů je citlivou záležitostí, Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje mimo jiné geografická označení. Média přesto často hovoří například o wuchanském viru, upozorňuje agentura AP.
Počet nakažených novým koronavirem podle posledních zpráv vzrostl na více než 7900. Nejvíce nemocných, přes 7800, hlásí Čína, kde se koronavirus rozšířil již do všech regionů a provincií. Koronavirus si dosud vyžádal 170 obětí, všechny pocházely z Číny.
Epidemii neznámé formy zápalu plic, kterým se ve střední Číně v posledních týdnech nakazily desítky osob, mohl způsobit nový typ koronaviru. Do této skupiny se řadí také viry, které v minulosti způsobily epidemie SARS či MERS. Podle agentury Reuters to ve středu uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).
Svět se zmenšil. Podle posledních studií se člověk může dostat domů odkudkoliv na světě za 36 hodin. Znamená to také, že během 36 se může po celém světě rozšířit jakákoliv nová nemoc, popisuje světovou situaci The Conservation.
Washington - Po třech letech zrušila americká vláda zákaz laboratorních experimentů se smrtícími viry. Zákaz byl původně na takové výzkumy uvalen kvůli bezpečnostním pochybením, která se týkala například sněti slezinné či virů ptačí chřipky.
11:14
Čína oznámila, že podnikne tvrdá protiopatření poté, co prezident Spojených států Donald Trump ve středu představil nová 54% cla na veškerý čínský dovoz do USA. Tento krok znamená dramatickou eskalaci obchodního konfliktu mezi dvěma největšími ekonomikami světa a zásadní změnu americké obchodní politiky.
Zdroj: Libor Novák
V Evropské unii je vakcinace proti slintavce a kulhavce již více než třicet let zakázána. Toto vysoce nakažlivé virové onemocnění postihuje skot, prasata, ovce a další sudokopytníky a jeho šíření představuje značné riziko pro zemědělství i obchod. Přestože vakcíny proti tomuto viru existují, EU se rozhodla upřednostnit jiný přístup k ochraně hospodářských zvířat. Hlavní důvody tohoto rozhodnutí souvisejí s proměnlivostí viru, diagnostickými problémy i ekonomickými důsledky vakcinace.
