Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

SARS, MERS... Proč koronavirus 2019-nCoV stále nemá jméno?

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Nový koronavirus s krkolomným označením 2019-nCoV stále nemá svůj zažitý název, jako tomu bylo v případě dřívějších nových typů virů, které svými epidemiemi upoutaly celosvětovou mediální pozornost. Pojmenování virů je citlivou záležitostí, Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje mimo jiné geografická označení. Média přesto často hovoří například o wuchanském viru, upozorňuje agentura AP.

"Nejde to na jazyk, co?" říká expert na pojmenovávání chorob Trevor Hoppe ze Severokarolínské univerzity v Greensboro. Odborník hovoří o nynějším označení 2019-nCoV, které je zkratkou pro "nový koronavirus z roku 2019". Ten se objevil na konci minulého roku v čínském velkoměstě Wu-chan a mezitím způsobil epidemii, jíž se obává celý svět. Vědci vir stále zkoumají, a je tak obtížné pro něj najít vhodný název, říká Hoppe.

Současné označení je pravděpodobně jen dočasné, domnívá se Nancy Messonnierová z amerických center pro kontrolu a prevenci nemocí.

Mnoho médií ignoruje těžkopádné označení 2019-nCoV a hovoří jednoduše o novém viru či novém koronaviru, což není zrovna konkrétní. Koronavirus je přitom zastřešující termín pro velkou skupinu virů, včetně takových, které mohou způsobit běžné nachlazení.

Protože epidemie propukla ve Wu-chanu, mnozí píší o wuchanském viru nebo koronaviru, jiní dokonce o wuchanské chřipce, ačkoli chřipka je zcela odlišný vir.

Nová onemocnění byla po staletí pojmenovávána po městech, zemích nebo regionech, v nichž byla poprvé zjištěna. Západonilská horečka byla poprvé odhalena v okrese Západní Nil v Ugandě, lymská borelióza v městečku Old Lyme ve státě Connecticut v USA a ebola ve vesnici u řeky Ebola. Často je to ale zavádějící. Pandemie španělské chřipky podle vědců pravděpodobně nevzešla ze Španělska.

"Dnes máme úplně jinou citlivost a toleranci, pokud jde o odkazování k věcem," soudí historik lékařství Howard Markel z Michiganské univerzity.

WHO v roce 2015 vydala směrnice odrazující od používání označení po geografických lokalitách (jako virus zika), po zvířatech (prasečí chřipka) nebo po skupinách lidí (legionelóza čili legionářská nemoc).

Hoppe připomněl, že onemocnění AIDS bylo původně označováno jako "imunitní nedostatečnost spojená s gayi". Od toho se upustilo, jakmile se prokázal přenos viru HIV mezi heterosexuály.

WHO se snaží svými směrnicemi ukončit zbytečné stigmatizování. Poptávka po vepřovém mase v roce 2009 klesla kvůli prasečí chřipce, poprvé detekované u chlapce z mexického vepřína, ačkoli požíváním vepřového se nemoc nešířila.

Markel řekl, že se mu líbí, když jsou choroby pojmenovávány po vědcích, kteří je jako první popsali (Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, Touretteův syndrom). To je dnes ale problematické, protože jednu nemoc zkoumá obvykle mnoho vědců z celého světa najednou.

Nakonec ale podle Markela bude mít WHO možná jen malý vliv na to, jak lidé novému viru budou říkat. Wuchanský virus velmi chytlavý a nakažlivý název, připouští vědec.

Témata:  WHO koronavirus (coronavirus) COVID-19 MERS

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2024 20:49

ANO žádá "odstranění" Pekarové Adamové. Ta Babišovým lidem vzkázala toto

Hnutí ANO požaduje odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z čela Poslanecké sněmovny a plánuje kvůli tomu podle informací České televize iniciovat mimořádnou schůzi. Zatímco Alena Schillerová (ANO) trvá na tom, že Pekarová Adamová ve své roli selhala, sama šéfka TOP 09 dává jasně najevo, že se své funkce nehodlá vzdát bez boje.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy