Revoluce v předpovědi počasí: WMO chystá závratné změny

Prezident WMO Abdulla Al Mandous během úvodního projevu zdůraznil, že organizace musí být „efektivnější, pružnější a mnohem citlivější vůči výzvám, kterým čelí lidstvo, a vůči naléhavým potřebám těch, kterým sloužíme“. Téma letošního výročí – Věda pro činy – tak symbolicky odráží snahu propojit vědecké poznatky s konkrétními dopady na životy lidí.

Generální tajemnice WMO Celeste Saulo připomněla, že organizace stojí na pevných základech mezinárodní spolupráce, otevřeného sdílení dat a důvěryhodného provozu. „Svět kolem nás se ale mění. Musíme se rozhodnout, jak se vyvíjet, aniž bychom ztratili svou identitu – a přitom z tohoto vývoje vyjít silnější,“ uvedla.

„Bez našich služeb, vědy a infrastruktury není možný žádný odolný rozvoj, žádné zajištění potravin, žádná účinná reakce na katastrofy, ani smysluplná klimatická akce,“ dodala.

Jedním z hlavních bodů jednání je role umělé inteligence v meteorologii. AI podle WMO představuje zásadní příležitost pro zefektivnění práce a posílení předpovědních systémů, a to zejména díky schopnosti rychle zpracovávat obrovské množství dat.

„Umělá inteligence dramaticky mění způsob naší práce. Je tu potřeba nových dovedností i většího nasazení technologií. Musíme tuto výzvu přijmout – s opatrností v krátkodobém horizontu, ale s odhodláním pro dlouhodobý rozvoj,“ prohlásil Al Mandous.

AI je už dnes využívána národními meteorologickými a hydrologickými službami. V příští dekádě by mohla pomoci zásadně zrychlit výzkum i provozní využití předpovědí. Výkonný výbor WMO se bude zabývat tím, jak zajistit, aby nástroje AI byly spolehlivé, udržitelné a v souladu s globálními standardy – především s Integrovaným systémem zpracování a předpovědí (WIPPS).

V rámci jednání proběhlo i vysoce postavené setkání v rámci tzv. Otevřené konzultativní platformy, které spojilo zástupce meteorologické komunity, technologických firem i akademiků.

Jednou z klíčových priorit zůstává iniciace Early Warnings for All, tedy systém včasného varování pro všechny obyvatele planety do roku 2027. Podle prezidenta WMO je tento ambiciózní cíl dosažitelný – i díky partnerstvím a inovativním nástrojům, jako je Systematic Observations Financing Facility, který pomáhá zaplňovat kritické mezery v datech, nebo Iniciativa pro klimatická rizika a výstražné systémy (CREWS), která převádí data do konkrétních varování.

WMO zároveň čelí výzvě většího uznání uvnitř OSN i v širší multilaterální komunitě, zejména v době probíhajících reforem v rámci iniciativy UN80 a rozpočtových omezení.

„Nejde o problém komunikace. Jde o strategické postavení. A to lze změnit – pokud sladíme náš příběh s globálními prioritami a pokud ukážeme dopad v pojmech, které ostatní chápou,“ uvedla Saulo.

Podle ní by se při diskusích o výměně dat mělo mluvit i o bezpečnosti a diplomacii. Výstrahy by měly být prezentovány jako nástroje důvěry veřejnosti a legitimity institucí. A investice do hydrologie je třeba vnímat jako základ míru a zemědělské soběstačnosti.

„To, co nabízíme, není okrajová služba. Je to základní infrastruktura. Je to kontinuita. Je to prozíravost. A je to globální veřejné dobro v nejčistší podobě,“ uzavřela generální tajemnice.

Zasedání Výkonného výboru WMO potrvá do pátku a očekává se, že přinese nejen nové strategické směřování organizace, ale i konkrétní rozhodnutí o budoucím využití AI v oblasti předpovědí počasí, klimatu a vody. 

Témata:  WHO ,  počasí