Zhruba dvě třetiny Čechů pokládají režim po listopadu 1989 za lepší než předlistopadový. Za mnohem nebo trochu horší považuje polistopadový vývoj 16 procent respondentů, což je nejnižší podíl od roku 1992. K polistopadovému vývoji jsou podstatně kritičtější starší občané, lidé nedostatečně materiálně zajištění a voliči levice.
Hrdost Čechů na to, že jsou občany České republiky, je nejvyšší za posledních 14 let. Hrdých na státní příslušnost k Česku je 53 procent lidí, vyplývá z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Nad 50 procent se naposledy dostal podíl lidí hrdých na české občanství v roce 2005.
Nejlépe hodnoceným politikem mezi členy vlády a předsedy parlamentních stran zůstává premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož popularita se oproti předchozím měsícům ještě zvýšila. V říjnovém průzkumu agentury STEM ho kladně hodnotilo 52 procent lidí, tedy o sedm procentních bodů více než v červnu.
Z vrcholných představitelů státu má nejvyšší důvěru veřejnosti předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří mu 46 procent lidí. O jeden procentní bod nižší důvěře se těší prezident Miloš Zeman. Třetím nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je se 42 procenty premiér Andrej Babiš (ANO). Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska, pro něž má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Lépe než v Česku tam lidé hodnotí vstup do Evropské unie, ukázal společný průzkum českého Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologických ústavů akademií věd obou zemí.
Volby do Poslanecké sněmovny by v říjnu vyhrálo hnutí ANO, kterému by dalo hlas 30,5 procenta voličů. Druzí by skončili Piráti se ziskem 12,5 procenta. Třetí ODS by odevzdalo hlas 11,5 procenta voličů. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Výzkum se konal poté, co pražské městské státní zastupitelství zastavilo stíhání předsedy hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše v případu Čapí hnízdo.
Tolerance obyvatel Evropské unie vůči menšinám za poslední čtyři roky vzrostla. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Eurobarometr, podle něhož ubývá lidí vnímajících diskriminaci etnických, náboženských či sexuálních minorit. Naopak přibývá těch, kteří si dovedou představit, že by byl příslušník menšiny jejich kolegou v práci či zastával vrcholnou politickou funkci.
Většina Čechů odmítá povinnou maturitu z matematiky, inkluzi i placení školného na veřejných vysokých školách. Zhruba polovina lidí je pro společnou maturitu pro všechny střední školy, centrální hodnocení maturit schvalují dvě pětiny veřejnosti. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Za problematické pití označuje 44 procent lidí tři a více alkoholických nápojů denně, 37 procent dva až tři. Podle odborníků je ale hranice nižší, u mužů průměrně dva denně a u žen jeden. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 1800 lidmi z letošního března, který dnes prezentovala Národní linka pro odvykání.
Jednoznačně kladně sametovou revoluci hodnotí jen 36 procent lidí ve věku nad 40 let. Názory na revoluci a dobu před rokem 1989 se liší podle vzdělání a věku, vyplývá z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa. Starší a méně vzdělaní lidé předrevoluční dobu vnímají pozitivněji. Mladší generace by se podle průzkumu spíše klonila k zákazu KSČM.
Obyvatelé zemí bývalého východního bloku nejsou plně spokojení s politickou a ekonomickou situací ve svých státech. Jenom pár jich ale pádu železné opony lituje, zjistil průzkum, který u příležitosti 30. výročí pádu komunistických režimů provedla společnost Pew Research Center.
Většina Čechů, konkrétně zhruba 67 procent, si myslí, že brexit Česku uškodí. O tom, že by naopak případný odchod Británie z Evropské unie mohl České republice prospět, jsou přesvědčena jen čtyři procenta respondentů. Zbytek buď soudí, že nebude mít žádný vliv, nebo si to netroufá posoudit.
Z představitelů stran, jejichž zástupci jsou v parlamentu, věří Češi nejvíce Václavu Klausovi mladšímu. Předsedovi hnutí Trikolora, někdejšímu členovi ODS, vyjádřilo v zářijovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěru 42 procent dotázaných. Podařilo se mu tak překonat premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, kterému věří 38 procent lidí. Nejvýraznější změnou oproti předchozímu průzkumu je pokles důvěry v předsedu ČSSD Jana Hamáčka. Výsledky průzkumu zveřejnilo CVVM dnes.
Hnutí ANO v září mírně posílilo a vyhrálo by podle modelu agentury Median volby se ziskem 31 procent hlasů. Mírně oslabili v porovnání se srpnem druzí Piráti, s 13,5procentní podporou ale udrželi malý náskok před ODS. Ostatní strany si o něco polepšily kromě TOP 09, které zůstal srpnový zisk, a SPD, která si pohoršila o procentní bod. Ve Sněmovně by zůstalo devět uskupení.
Na 45 procent Rakušanů se domnívá, že by muslimové neměli mít stejná práva jako všichni ostatní v zemi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění salcburské univerzity, který ukazuje značnou nedůvěřivost k islámu v rakouské společnosti. Podle agentury AFP na dotaz, zda má islám na Západě své místo, odpovědělo záporně 70 procent dotázaných.
Zhruba 38 procent investorů podle průzkumu společnosti Bank of America Merrill Lynch (BAML) očekává, že světová ekonomika se během příštích 12 měsíců dostane do recese. Podíl respondentů předpovídajících globální recesi je tak nejvyšší za deset let, napsala agentura Reuters. Zhruba 59 procent respondentů však považuje recesi za nepravděpodobnou.
Důraz na životní prostředí a členství v EU či nespokojenost se současnou politickou situací charakterizují v současnosti většinu mladých lidí do 30 let. Polovina jich považuje za problematickou dostupnost bydlení. Ve srovnání se staršími generacemi jsou také většinou tolerantnější k přistěhovalcům.
Tři čtvrtiny Čechů chtějí zálohovat PET lahve i s vědomím, že by je museli skladovat nezmačkané. Vyplývá to ze dvou průzkumů, které pro iniciativu Zálohujme zpracovaly agentury Kantar TNS a Ipsos. Téměř celá populace podle průzkumů chápe myšlenku, že by se ceny nápojů kvůli zálohám navýšily o vratnou zálohu, tak jako u některých nápojů ve skle. Zhruba 86 procent oslovených respondentů odpovědělo, že by PET lahve vracelo do obchodu. ČTK průzkumy poskytla iniciativa Zálohujme.
Komunisté by ve volbách historicky poprvé spadli pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize a zúčastnilo se ho 847 respondentů, kteří nevyloučili účast ve volbách. Proti červnu si KSČM pohoršila o procentní bod.
Důvěra Čechů v Evropskou unii a v Evropský parlament se od roku 2016, kdy dosáhla minima, mírně zvyšuje. Proti loňskému roku stoupla v případě EU o dva procentní body na 41 procent a u Evropského parlamentu o čtyři body na 34 procent. Vyplynulo to z červnového průzkumu agentury STEM. V době počátku českého předsednictví EU v roce 2009 byla míra důvěryhodnosti evropských institucí nadpoloviční.
Volby by podle agentury Median v srpnu vyhrálo hnutí ANO s 29,5 procenta. Od července si mírně polepšilo, podobně jako druzí Piráti s 14,5 procenta a třetí ODS s 13 procenty. Nad pětiprocentní hranici se vyšplhala TOP 09.
Podmínky pro život se z více než dvou stovek obcí s rozšířenou působností za poslední rok nejvíce zlepšily v Přelouči a Šternberku, naopak nejvýraznější zhoršení zaznamenal Železný Brod a Sušice. Vyplývá to z Indexu kvality života 2019, který sestavuje společnost Obce v datech ve spolupráci s poradenskou firmou Deloitte.
Důvěra v prezidenta Miloše Zemana podle výzkumu ústavu STEM za poslední rok stoupla na 57 procent, loni mu důvěřovalo 56 procent dotázaných. Prezidentovi věří hlavně lidé starší 60 let, mezi kterými se těší důvěře 68 procent dotázaných.
28. července 2026 21:01
28. července 2026 19:45
28. července 2026 18:34
28. července 2026 17:20
Ve věku šestačtyřiceti let zemřela Petra Kappelová, rozená Čechová, dcera známého českého herce a moderátora Vladimíra Čecha.
Zdroj: Libor Novák
Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor.
